V Brdech vzniklo 16 tůní, pomohou zadržet vodu v krajině a poskytnou útočiště živočichům i rostlinám

„Tvorba brdských tůní je součástí našeho podnikového programu Živá voda VLS, kterým se v době klimatických změn snažíme v krajině zadržet vodu a vytvořit tak příznivé podmínky pro rozvoj biodiverzity. Jeho cílem je budování a obnova malých vodních nádrží a rybníků v lesích, snažíme se ale zaměřit také na menší vodní stavby jako jsou napajedla pro zvěř a právě tůně,“ vysvětluje ředitel VLS Roman Vohradský.

VLS se jako správce Brdské vrchoviny snaží s ochránci přírody tůněmi maximálně prošpikovat brdské hvozdy  již od roku 2018. Po padrťských pláních, Baštině, Pource a dalších lokalitách se vloni zaměřili na okolí brdského vrchu Špičák a lokalitu kolem Jineckých hřebenů a přírodní rezervace Koníček, která je však součástí veřejnosti nepřístupného Posádkového cvičiště Brdy. Jde o malé jednoduché vodní plochy od 60 do 180 metrů čtverečních bez hrází a výpustí. Vznikají v místech, kde jsou pro ně vhodné podmínky.

„Je to vlastně jednouchý způsob, jak vytvořit malou vodní plochu v místech, která jsou zamokřená, mají vysokou hladinu spodní vody či jsou v místech s nepropustným podložím, jež zadržuje srážky. Tůň se pak postupem času vlivem svého stáří mění v bažinku a opět v zamokřenou plochu, tím, jak zarůstá vegetací a ztrácí se volná vodní hladina,“ přibližuje ředitel brdské divize VLS David Novotný.

Tůňky navíc poskytují kýžené útočiště řadě rostlinám a živočichům, především obojživelníkům a hmyzu. „Na rozdíl od budování lesních nádrží či obnovy rybníků je hloubení tůní nenáročnou investicí. Náklady na 16 tůní v loňském roce nepřesáhly 90 tisíc korun. Určitě proto chceme v jejich budování v Brdech i nadále ve spolupráci s AOPK pokračovat i v dalších letech. Tvorba tůní je také součástí našeho plánu na přechod k přírodě blízkému lesnickému hospodaření v Brdech“ dodal Novotný.