Budova radnice se dnes večer zahalí do fialové barvy k příležitosti Mezinárodního dne epilepsie
Historická budova radnice na náměstí Republiky bude dnes po setmění nasvícena fialovou barvou. Plzeň se tak na dnešní Mezinárodní den epilepsie připojí k výzvě spolku EpiStop, který se zaměřuje na děti trpící touto nemocí. Informovala o tom mluvčí magistrátu Eva Barborková. Podle statistik trpí touto chorobou každé sté dítě v republice, přičemž epileptický záchvat prodělá až sedm procent dětí.
„U příležitosti Mezinárodního dne epilepsie chceme upozornit na problematiku dětí ve škole a podat pomocnou ruku pedagogům, jejichž ochoty pomáhat dětem s epilepsií si velmi vážíme“, vysvětluje Přemysl Jiruška, přednosta Ústavu fyziologie 2. LF UK, který je zároveň předsedou spolku EpiStop.
Některou z forem epilepsie má v Česku zhruba 80 tisíc lidí, čtvrtinu z nich tvoří děti. Spolek se proto zaměřuje na šíření osvěty a upozorňuje na citlivá řešení, jak dětem při záchvatu pomoci. Spolupracují s praktickými lékaři i se základnami školami, kterým nabízí vzdělávací kurzy pro učitele, a to také ve spolupráci s eurologovy 2. LF UK a pedagogové z Pedagogické fakulty Západočeské univerzity.
„Moderní léky riziko záchvatů výrazně snižují, přesto nelze jejich výskytu ve třídách zcela zabránit. Strach z ohrožení zdraví a neznalosti první pomoci bývá příčinou nesprávné či přehnané reakce okolí. To může vést ke stigmatizaci dítěte, obavám učitelů, nebo až k odmítnutí dítěte školou,“ upozorňuje spolek.
Kurz absolvovala také například Kateřina Čapková. „Ve škole máme chlapce s epilepsií. Naše škola je ochotná o děti pečovat, ale je zapotřebí mít alespoň základní znalosti, jak s dětmi, ale i jejich rodiči pracovat. Ocenila jsem praktický přístup celého kurzu, kdy jsme s lékaři, a především se speciálními pedagogy probírali návrhy řešení u konkrétních dětí z naší praxe a nastavili veškerá opatření ve prospěch dítěte, rodičů a školy.," uvedla Čapková.
První pomoc při epileptickém záchvatu:
- Odstranění předmětů, které by mohly způsobit poranění. Přesun pacienta na jiné místo pouze v nezbytném případě. Podložení hlavy, uvolnění oděvu kolem krku.
- Nebránit záškubům nebo tonické křeči. Nebránit automatismům, pokud nehrozí nebezpečí z poranění či poškození věcí. Nerozevírat násilím ústa. Vyčkat konce záchvatu.
- Při trvající poruše vědomí stabilizovaná poloha. Pootevřít ústa, vyčistit dutinu ústní, předsunout dolní čelist. Vyčkat návratu k plnému vědomí.
- Při dezorientaci slovně pacienta uklidnit. Fyzicky jej neomezovat v pohybu, pokud to není nezbytně nutné.
- Zjistit, zda nedošlo k poranění (zejména hlavy, jazyka nebo obratlů).
- Zjistit anamnézu. Pokud jde o léčeného pacienta a nedošlo k poranění, které vyžaduje ošetření, a nepřetrvává dezorientace, není nutný transport do nemocnice.
Epilepsie je onemocnění mozku, pro které jsou typické spontánní záchvaty, kdy mozek či pouze jeho část přestává na několik desítek vteřin či pár minut fungovat. Záchvat se může projevovat velmi nenápadně, takže okolí nic nepozná. Pacient může mít jen drobné záškuby rukou, poruchy vidění nebo pocit strachu. Někdy se epilepsie může projevit zmateností či delší poruchou vnímání-
Nejzávažnější jsou záchvaty, kdy jedinec ztratí vědomí, padá a má křeče celého těla. Většinu svého života člověk s epilepsií žije naprosto normálně, obdobně jako člověk s jiným chronickým onemocněním jako je astma, cukrovka či onemocnění plic. Život dětí a dospělých s epilepsií je ale více komplikován v důsledku strachu ze záchvatu a neporozumění okolí.
