LEDEN 2023: Andělíček ve flanelu, tajemný reliéf s Hitlerem na budově spořitelny i šokující video z čističky

Obrovský ohlas vzbudila historická kuriozita s vyobrazením Adolfa Hitlera na reliéfu, který je od roku 1936 umístěn u vstupu do budovy spořitelny v Sušici. Na tuto skutečnost upozornila jako první redakce Plzeňské Drbny. Zatímco portrét československého prezidenta Edvarda Beneše a Hitlera je nezpochybnitelný, tajemstvím zůstává i nadále totožnost třetího muže vpravo. I o něm lidé bouřlivě diskutovali. Někteří v něm poznali legendárního šumavského spisovatele Karla Klostermanna.

V šestém ročníku oblíbené ankety o nejkrásnější vánoční tramvaj obhájila Plzeň druhou příčku. Nestačila na ni ani třetí Praha, která vyslala do ulic hned celou flotilu nazdobených vozů. Jako v uplynulých letech soutěž magazínu MHD86 ovládl maďarský Miskolc. Konkurence byla v tomto ročníku opravdu vysoká a lidé mohli vybírat hned ze 32 měst, kde jezdily načančané vozy.

Tuzemská mutace amerického byznysového čtrnáctideníku zveřejnila další ze svých prestižních žebříčků. Vůbec poprvé se redaktoři zaměřili na nejlepší české lékaře. Ve vybrané TOP 50 skončili i dva Západočeši, a to alergolog Petr Panzner a přední radiolog Jiří Ferda. Oba působí ve Fakultní nemocnici Plzeň.

Série mohutných explozí otřásla Plzní přesně před 56 lety 13. ledna 1967. Během okamžiku šlo po sérii výbuchů k zemi celkem 19 domů, podle některých zdrojů jich bylo až 21. Plzeň se tak stala dějištěm do té doby největší řízené demolice domů v tehdejším Československu.

Víte, kdo jsou to first respondeři (FR) a co je jejich úkolem? Jedná se o síť dobrovolníků, kteří prošli školením v poskytování první pomoci. Mezi nimi jsou členové integrovaného záchranného systému i lidé z řad veřejnosti. Záchranáři se na ně obrací přes mobilní aplikaci při život ohrožujících stavech, jako je náhlá zástava oběhu, kritická dušnost nebo nezvladatelné krvácení. Pomoci mohou na zastávce MHD i v odlehlejší části Šumavy.

Kriminalisté intenzivně pracují na momentálně nejsledovanějším případu vraždy v Plzni. Krajský policejní ředitel potvrdil, že tělo nalezené v řece Berounce bylo zohavené. Chyběla mu hlava a mělo mnohočetná bodnořezná poranění. Dále doplnil, že se jednalo o bezdomovce. Policisté uvítají i případné svědky a jakékoli informace, které by pomohly s objasněním hrůzného činu. Tělo nebožtíka nalezl před týdnem náhodný kolemjdoucí pod lávkou u kostela svatého Jiří v Plzni na Doubravce.

Obrovské množství použitých kondomů a také vlhčených ubrousků se denně zachycuje na česlích v plzeňských čistírnách odpadních vod. Na jednu stranu to svědčí o tom, že obyvatelé Plzně mají rádi bezpečný sex, což je určitě chvályhodné. Na druhou stranu se ale do záchodů splachují stovky tun předmětů, které tam rozhodně nemají co dělat! Za cenu vysokých nákladů se tak komplikuje a prodražuje čištění vody.

Těsně před druhým kolem prezidentské volby oblékl do flanelu červeno-černé barvy neznámý autor proslulého plzeňského andělíčka Ošahánka, umístěného na venkovní kovové mříži katedrály svatého Bartoloměje na náměstí Republiky. Na andělíčka si už několik staletí lidé sahají pro štěstí. V minulosti už dostal nejen Ošahánek, ale i další andělíčci na mříži u příležitosti různých událostí a oslav různé oblečky.

Rodák z Plané na Tachovsku Petr Pavel bude příštím prezidentem České republiky. Je to zároveň už podruhé, kdy v čele země stane osobnost narozená v Plzeňském kraji. V Kožlanech na severním Plzeňsku se totiž narodil druhý československý prezident Edvard Beneš.

Bezprostředně po loňských komunálních volbách se začalo uvnitř nové koalice ve vedení města Plzně mluvit o znovunavrácení individuální automobilové dopravy na Americkou třídu. Prostřední část této komunikace v centru města je pro automobily uzavřena od srpna 2021. Zastupitelů Plzně jsme se zeptali v Politické koridě Plzeňské Drbny, zda jsou pro zachování stávajícího zákazu, nebo zda chtějí naopak provoz obnovit.

Stopování divokých zvířat je pro zoology nezbytnou součástí jejich práce. Kromě sledování otisků musí dávat pečlivý pozor i na sebemenší detaily, ze kterých lze poskládat obrázek o tom, jak žije konkrétní vlčí smečka nebo kde si zrovna odpočinul statný los. Vladimír Dvořák z Národního parku Šumava se této činnosti věnuje prakticky celý život. Z otisků tlap či kopyt je schopný se svými kolegy vyčíst stáří, velikost a někdy i pohlaví jedince. Radost mu udělá každá stopa, hlavně když je pěkná a čerstvá.