Počasí dnes0 °C, zítra0 °C
Neděle 5. února 2023  |  Svátek má Dobromila

VIDEO: Drůbež z chovu zasaženého ptačí chřipkou začnou likvidovat ve speciálních kontejnerech

, aktualizováno 5. ledna 2023, 12:50

Kvůli ptačí chřipce musí v Brodu nad Tichou veterináři spolu s hasiči zklikvidovat celý chov, který čítá bezmála 750 tisíc slepic. Tento případ na Tachovsku se svým rozsahem zcela vymyká, neboť jde o největší tuzemskou drůbežárnu, kde nosnice denně snesou přes 600 tisíc vajec. Zásah je velmi náročný a vyžádá si stamilionové náklady. Dosud drůbež utráceli oxidem uhličitým, který hasiči napouštěli do utěsněné haly. Veterináři ale dnes rozhodli, že slepice usmrtí v plynotěsných kontejnerech.

Virus vysoce patogenní ptačí chřipky se v českém chovu drůbeže poprvé objevil v červnu 2007. Nynější případ v Brodu nad Tichou se svým rozsahem naprosto vymyká. Dosud nejvíce muselo být v jednom velkochovu utraceno zhruba 170 000 ptáků.

Likvidace chovu na Tachovsku bude logisticky velmi náročná a může trvat několik týdnů. Nosnice jsou ve třech obřích halách. V úterý veterináři s hasiči napustili oxid uhličitý, používaný k usmrcení nosnic, do první části haly, kde se nákaza objevila nejdříve. Včera začali odklízet usmrcenou drůbež. Potřeba je zlikvidovat i miliony vajec z chovu. Po vyklizení hal bude nutné odstranit také podestýlku a krmivo. Do nákladů, které podle odhadů mohou přesáhnout i půl miliardy korun, je třeba započítat cenu kafilerií a spaloven, dezinfekce a práci lidí. Nejoptimističtější odhady uvádějí, že by likvidace chovu měla trvat asi do 14. ledna. 

Oxid uhličitý, který se k utracení používá, napustili hasiči s veterináři do jedné poloviny haly číslo dvě, kde se nákaza prokázala nejdříve, v úterý odpoledne. V této sekci bylo kolem 120 000 slepic. Přes noc plyn působil, ve středu se začalo s vyklízením. Odpoledne měla být zaplynována druhá polovina haly. „Včera jsme vyskladnili celkem 45tun drůbeže. Dnes se bude pokračovat třetím a následně bychom chtěli navázat prvním patrem. Záleží samozřejmě na tom, jak rychle nám to půjde. Dnes zde je asi 80 profesionálních hasičů a zhruba 40 zaměstnanců firmy,“ uvedl mluvčí krajských hasičů Petr Poncar.

Ve třech halách bude nutné postupně utratit a zklikvidovat 1300 tun drůbeže. Kapacita nejbližší kafilerie na Klatovsku, která se zatím využívá, je maximálně 80 až 100 tun denně. Kromě toho je třeba zlikvidovat miliony vajec z celého chovu, včetně vajec stažených z distribuce. Odvážejí se do spaloven, likvidovat je má i asanační podnik na Pardubicku a bioplynová stanice.

Postupná likvidace v plynotěsných kontejnerech, kam se musí slepice nejdříve živé vynosit, bude náročnější na práci i na množství nasazených lidí. Ke změně taktiky v utrácení drůbeže se veterináři rozhodli kvůli technickým problémům s distribucí oxidu uhličitého do velké třípodlažní haly a s jeho úniky. 

Velkochov patří firmě Česká drůbež, s.r.o., která v tuto chvíli nemá celkové odhady ztrát. Zatím přichází denně o zisk z prodeje 600 000 vajec. Nákaza se potvrdila na konci prosince, dosud tak bylo zlikvidováno více než šest milionů vajec. Firma vejce z 95 procent dodává na český trh, převážně do řetězců.

Tento výrazný výpadek v dodávce vajec se podepíše také na jejich ceně. Výrazně přitom zdražila už loni. Na začátku loňského roku stálo deset vajec v průměru 29,37 koruny. V listopadu už jsme museli zaplatit 48,92 korun.

Nákaza se ve velkochovu v Brodu nad Tichou na Tachovsku rozšířila i do dalších částí chovu. Státní veterinární správa (SVS) proto rozhodla o utracení všech nosnic, kterých je tam ve třech obřích halách zhruba 750 tisíc. Slepice z areálu firmy...

 

Podle předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriely Dlouhé bude vývoj cen záležet i na tom, za jak dlouho firma dokáže celý chov obnovit. První zvířata by se zpět do hal mohla nasadit nejdříve na začátku března. Pokud firma sežene už odchované kuřice, může být obnova produkce vajec rychlá. V Evropě je jich ale kvůli ptačí chřipce nedostatek. Pokud nakoupí jednodenní kuřata, bude to trvat zhruba 20 týdnů, než začnou snášet. V takovém případě by to znamenalo pro firmu výpadek části produkce až do léta.

Obchody mohou výpadek nahradit dovozem, protože v zahraničí se začínají obnovovat některé chovy, které se likvidovaly loni v listopadu. Záleží však na tom, kolik budou čeští obchodníci ochotní za vejce z dovozu zaplatit.

Veterináři: Situace je velmi vážná

Podle Státní veterinární správy (SVS) je situace velmi vážná a tempo, jakým nová ohniska nákazy přibývají, stále zrychluje. „Opětovně apelujeme na všechny chovatele drůbeže a ptactva, aby dodržovali zásady biologické bezpečnosti v chovech a nařízená mimořádná veterinární opatření. Změny zdravotního stavu či zvýšené úhyny v chovech je třeba neprodleně hlásit místně příslušné krajské veterinární správě,“ upozorňuje ředitel SVS Zbyněk Semerád.

Velkochov na Tachovsku je na české poměry netypický. Firma provozuje tři velké haly, z nichž každá pojme téměř 250 000 kusů drůbeže. V Česku jsou v jiných podnicích největší haly pro 70 000 kusů.

Velkochovatelé by měli také dezinfikovat například auta, která do podniků jezdí nebo kontrolovat pohyb osob v areálech. „Zaznamenal jsem některé případy, kdy malí chovatelé porušují mimořádná veterinární opatření. Chtěl bych tímto apelovat na drobnochovatele, aby vydaná opatření dodržovali. Veterináři dobře vědí, co mají dělat. Přijímají taková opatření, která minimalizují další šíření nákazy,“ podotkl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).

Ptačí chřipka tvrdě zasáhla i další evropské země

Ptačí chřipka se šíří i jinde v Evropě. Ve Francii je momentálně 367 ohnisek nákazy, tedy nejvíce z celého kontinentu. V Německu infekce během zimní sezony postihla především spolkové země Šlesvicko-Holštýnsko, Dolní Sasko a Severní Porýní-Vestfálsko. Loni na podzim ptačí chřipka tvrdě zasáhla i Nizozemsko, kde kvůli ní muselo být utraceno šest milionů zvířat. Až dva miliony kusů drůbeže musely být zlikvidovány kvůli ptačí chřipce v Polsku.

Státní veterinární správa kvůli šíření ptačí chřipky od 14. prosince loňského roku zakázala v celém Česku venkovní chov drůbeže. Chovatelé tak musí ptactvo umístit do budov. Výjimku mají chovatelé holubů a běžců, jako jsou třeba pštrosi. Pokud není trvalé přemístění ptáků do budovy možné, musí chovatelé maximálně omezit kontakt drůbeže s volně žijícími ptáky.

První zdokumentovaný přenos viru H5N1 na člověka sahá do roku 1997, kdy se v Hong Kongu nemocnění projevilo u 18 lidí, z nichž šest zemřelo. K přenosu dochází především trusem nemocných ptáků. Úhyn zvířete na ptačí chřipku lze potvrdit pouze v laboratoři. Lidé se mohou nakazit pouze kontaktem s infikovanými ptáky nebo jejich výkaly či peřím.

 Infikovaná zvířata jsou otupělá a mají načepýřené peří. Jsou netečná, odmítají se pohybovat, mají dýchací potíže a jsou apatická. Problémy mají i s příjem potravy. Vejce nakažené drůbeže jsou deformovaná a mají tenkou skořápku. Nákaza se vyskytla už i u prasat, psů a koček. Z volně žijících ptáků postihuje nejčastěji labutě a divoké kachny.

Čtete také:

Ohodnoť článek

Autoři | Foto HZS ČR, HZS Plzeňského kraje

Štítky ptačí chřipka, nemoc, nákaza, velkochov, drůbež, Plzeňský kraj, Státní veterinární správa, Brod nad Tichou

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.