Pá 28. 8. 2026Augustýn
Zprávy

Divočáky lákají černé bioskládky, obvod apeluje na lidi, aby neukládali odpad ze zahrad na pole

Zuzana Pešková3 minuty čtení30. 12. 2022, 9:01
ilustrační foto
ilustrační foto · Foto: Pixabay.com

Zničené zahrady ale také fotbalové hřiště na Košutce v Plzni mají na svědomí divoká prasata, která se stahují za potravou čím dál blíže k městské zástavbě. Divočáci se pohybují také v okolí frekventované komunikace Na Sudech, kde zvířata přecházela přes vozovku. Vedení prvního městského obvodu proto opakovaně apeluje na obyvatele, aby neodhazovali zbytky ze svých zahrad na pole. Stále je to ale marný boj. Přitom za založený černé skládky mohou padnout tučné pokuty.

Je to marné. Zahrádkáři stále odhazují odpad na pole nebo na jiná veřejná prostranství. Pro prasata, která mají výborný čich je to učiněná pozvánka k hostině. „Na obyvatele se obracíme opakovaně, protože, jak vyplývá z našich zjištění, je to stále problém,“ uvedla vedoucí Odboru životního prostředí a dopravy ÚMO Plzeň 1 Romana Tomašuková.

Vyhazováním odpadu na místa, která k tomu nejsou určená, se lidé dopouštějí zakládání černých skládek, za což hrozí fyzickým osobám pokuta až do výše 50 tisíc korun, podnikatelům až jeden milion korun. Divoká prasata letos už zničila například fotbalové hřiště TJ Košutka.

„Pokud se zamezí zakládání černých bioskládek nacházejících se v okrajových lokalitách obvodu, předpokládáme výrazné snížení počtu divokých prasat na našem území,“ podotkla Tomašuková. Jedná se především o lokality na Roudné, Mikulce a Zavadilce.

Jak vyplývá ze zjištění odboru životního prostředí, divočáky zaznamenali také v okolí frekventované komunikace Na Sudech, kde prasata přecházela přes vozovku. „Předvídejte v těchto místech pohyb divokých prasat a buďte opatrní,“ varuje Tomašuková s tím, že by zejména řidiči měli být opatrní.

V Plzni už se vyskytují téměř všude

„Divočáci s námi žijí a sdílejí stejný prostor. V Plzni s nimi žijeme už několik let a dělíme se nejen o příměstské oblasti a parky, ale dnes i o některé neudržované vnitřní plochy, areály a objekty. Začalo to na Valše, pak v Borském parku, Liticích, Bolevci, Doubravce, Bílé Hoře, Roudné, Mikulce, Homolce, Pecihrádku, Chlumu a podobně,“ vyjmenovává šéf záchranné stanice živočichů Plzeň Karel Makoň a dodává, že dnes už je potkáme téměř všude.

Na fotografii tři divoká prasata odpočívající v rákosí u Velkého Boleveckého rybníka, zhruba 50 metrů od stezky pro pěší, foto: archiv DES OP.

„Už několik měsíců na monitoringu a pohybu divokých prasat pracují kolegové z Odboru životního prostředí Magistrátu města Plzně. Mapují, kolik kde operuje bachyní se selaty, kudy chodí, odkud jsou, kde žerou a kde odpočívají přes den,“ popisuje Makoň. Podle něj divočáky neláká jen nepořádek u popelnic a hromady bioodpadu, ale také tábořiště bezdomovců. 

Kvůli blízkosti zástavby je nemožné prasata odstřelit. Město už v minulosti naistalovalo u Borského parku a na Homolce ultrazvukové plašiče. Tato zařízení jsou ale poměrně nákladná. Radnice za instalaci 24 sloupků na Slovanech zaplatilo před čtyřmi lety 380 tisíc korun.

Jak hodnotíte tento článek?

Mohlo by vás zajímat

Více článků →
Hospodskou vraždu na Šumavě zneužila nacistická propaganda k obří protičeské akciZprávy

Hospodskou vraždu na Šumavě zneužila nacistická propaganda k obří protičeské akci

Hospodskou rvačku korunovanou vraždou, která se stala v maličké obci u šumavských Prášil, zneužila nacistická propaganda k obrovské demonstraci své síly na česko-německém pomezí. Bylo horké léto roku 1938 a ve stínu hákového kříže na sebe u piva narazily dvě neméně horké hlavy. A na do té doby poklidné Šumavě se začalo odvíjet velké drama, které vyústilo v tehdy největší protičeskou politickou akci. Henleinovci chtěli světu ukázat, jak jsou Němci v pohraničí utiskováni.

Skoro polovina zraněných dětí v autě. Proč mama taxi není řešení a co funguje?Doprava

Skoro polovina zraněných dětí v autě. Proč mama taxi není řešení a co funguje?

Kampaň Markéta se Zebrou míří na Českou televizi. Data za posledních šest let ukazují nepříjemnou pravdu: téměř polovina dětí zraněných v silničním provozu seděla v autě jako spolucestující. Přivézt dítě ke škole autem tedy zdaleka neznamená přivézt ho bezpečně.

Přihlášení uživatele

nebo
G Pokračovat přes Google Pokračovat přes Apple Pokračovat přes Facebook