Divoká prasata se nevyskytují jen příměstských oblastech a parcích, ale uchylují se i k blízkosti lidských obydlí. Lidé nachází rozryté trávníky v Plzni například na Valše, v Liticích nebo na Roudné. Odborníci jejich výskyt pečlivě monitorují. Sledují zejména místa, kde se pohybují bachyně se selaty. Podle šéfa záchranné stanice živočichů lákají zvířata odpadky u popelnic nebo tábořiště bezdomovců. Veřejnost ale uklidňuje, že není důvod se prasat obávat. Pejskaři by ale měli být pozorní.
„Divočáci s námi žijí a sdílejí stejný prostor. V Plzni s nimi žijeme už několik let a dělíme se nejen o příměstské oblasti a parky, ale dnes i o některé neudržované vnitřní plochy, areály a objekty. Začalo to na Valše, pak v Borském parku, Liticích, Bolevci, Doubravce, Bílé Hoře, Roudné, Mikulce, Homolce, Pecihrádku, Chlumu a podobně,“ vyjmenovává zvířecí záchranář Karel Makoň a dodává, že dnes už je potkáme téměř všude.
Prasata jsou velmi inteligentní a přizpůsobivá. Stahují se tam, kde jim zkrátka dobře. Mají také znamenitý čich a popelnice plná vyhozených potravin je pro ně velmi lákává.
Na fotografii tři divoká prasata odpočívající v rákosí u Velkého Boleveckého rybníka, zhruba 50 metrů od stezky pro pěší, foto: archiv DES OP.
„Už několik měsíců na monitoringu a pohybu divokých prasat pracují kolegové z Odboru životního prostředí Magistrátu města Plzně. Mapují, kolik kde operuje bachyní se selaty, kudy chodí, odkud jsou, kde žerou a kde odpočívají přes den,“ popisuje Makoň. Lidé si už stěžovali, že jim divočáci rozryli zahrady a řádili i na fotbalovém hřišti na Košutce. Kvůli blízkosti zástavby je nemožné prasat odstřelit. Město už v minulosti naistalovalo u Borského parku a na Homolce ultrazvukové plašiče. Tato zařízení jsou ale poměrně nákladná. Radnice za instalaci 24 sloupků na Slovanech zaplatilo před čtyřmi lety 380 tisíc korun.
„Za to, že jsou divočáci dnes nejenom v okrajových částech Plzně, ale i uprostřed vnitřní zástavby, si můžeme jen a jen sami. Černé skládky, hromady bio-odpadu, nepořádek kolem odpadkových košů a popelnic, tábořišť bezdomovců, všude poházené zbytky jídla, nepořádek, odpadky. Navíc divoká prasata nejsou ani zdaleka tak nebezpečná, jako například volně pobíhající psi anebo i nutrie, které si ochotně a s oblibou krmíme na plzeňských řekách. Dokonce ani nedokáží udělat takový nepořádek, jako například bezdomovci,“ nešetří Makoň kritikou.
V říjnu letošního roku zaútočila bachyně s mláďaty na muže, který venčil své psy na Valše. Prase muže povalilo a tahalo za nohavici. Na útěk se ale dalo poté, co jej muž kopl do čumáku. Sám si z události odnesl jen pár modřin. Informoval o tom deník Právo.
Podle něj mají lidé z divočáků zbytečný strach. Daleko více zranění evidují od kousnutí nutrií. Právě ony jsou považované za invazní druh, a dokonce i Agrární komora ČR vyzývala k tomu, aby je nikdo nekrmil. Zbytečně. „Za třicet let činnosti v oboru a provozování Záchranné stanice živočichů v Plzni nemáme hlášené a doložené ani jedno jediné napadení člověka divokým prasetem. Pokud tedy nepočítám toho jednoho chudáka cyklistu, kterého divoké prase nešťastnou náhodou srazilo z kola, když se potkali na lesní cyklostezce někde na Valše. Mnohem více lidí se mi hlásí, že je kousla nutrie, nebo netopýr,“ říká Makoň.
Pozor by si ale měli dávat pejskaři. „Pokud venčíte psa na vodítku anebo ho máte pod kontrolou a ovládáte bezpečně na dálku povely, nemusíte se ničeho bát. Psa s člověkem v zádech divoké prase nikdy nenapadne. Problém ovšem nastane, když volně pobíhající pes zaběhne do rákosiny, porostu či kukuřice a začne prasata vyštěkávat, napadat či dokonce honit. V takovém případě prase psa kolikrát i zabije a je jedno, jestli je velký nebo malý, jde mu o život a je to pak kdo s koho. Hodně psů už takhle doplatilo na svou troufalost a nedbalost svého páníčka,“ varuje Makoň.
Foto Pixabay.com
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
