Studie dopadů stavby gigafactory v Líních u Plzně nakonec nebude, kraj počká na verdikt Volkswagenu

Podle hejtmana Rudolfa Špotáka (Piráti) neobdržel kraj od ministerstva průmyslu a agentury CzechInvest vstupní parametry, které výstavba gigafactory zahrnuje. Chybí data o tom, jak fakticky bude výroba vypadat, jaké budou vodní a energetické zdroje a dopravní linie. Dopadovou studii za několik milionů korun by pak mělo uhradit ministerstvo. Jestli se něčeho takového starostové obcí v okolí letiště dočkají bude jasno do konce roku, kdy se má Volkswagen definitivně rozhodnout. V užším výběru je ještě Maďarsko a Polsko. 

 „Rozumím tomu, že ministerstvo průmyslu nebude investovat do studie, když strategická průmyslová zóna pro gigafactory v ČR nebude," podotkl Špoták.

Premiér Petr Fiala (ODS) již dříve prohlásil, že považuje investici německé automobilky za klíčovou a že se bude vláda snažit udělat maximum, aby si zahraniční gigant vybral právě lokalitu v Líních.

„Pokud Volkswagen řekne Líním 'ano', zadá kraj studii. To samé se týká nutné změny zásad územního rozvoje. Změnu předložíme pouze v případě, pokud Volkswagen a následně vláda legislativními kroky řekne, že průmyslový areál budovat budou," uvedl hejtman.

Pokud se Volkswagen rozhodne pro Líně, nebude studie zásadním materiálem. Kraj i okolní obce budou mít podle něj stále dostatek možností investici ovlivňovat různými povolovacími procesy. „Pořád je tu EIA, možná SEA. Majitel je sice zčásti stát, ale obce drží hlavní hlavní prst na spoušti. Pokud nebude dohoda s obcemi, tak projekt nebude," konstatoval náměstek hejtmana Josef Bernard (STAN). V ČR jsou podle něj dostatečně robustní zákony a systémy na to, "aby se všechno dělalo lege artis". „Aby někdo nezneužíval toho, že sem jde takhle dominantní výrobce," ujišťuje náměstek.

Dočkají se piloti adekvátní náhrady?

Podle Bernarda, který stavbu gigafactory otevřeně podporuje, zadá kraj ještě vyhledávací studii na vybudování náhradního letiště pro desítky leteckých škol a klubů, 70 strojů a zhruba 500 pilotů, kteří na záložním armádním letišti v Líních působí. „Bylo by to letiště modernější. Dnes se tam nesmí ani létat v noci," řekl Bernard. Náhradní letiště by podle vedení kraje muselo vzniknout v rozumné dojezdové vzdálenosti do 30 až 50 kilometrů od Líní. Možná se to umístění pro ně zlepší, dodal Bernard.

Piloti se na toto řešení dívají docela skepticky. Náhradní hangár by dle nich musel být aspoň 30 metrů široký a půl kilometrů dlouhý. Nikdo s nimi ale nic takového neprojednával. Naopak argumentují, že lze najít řešení, aby případná továrna existovala v symbióze spolu s unikátním letištěm. To má jako jediné v Plzeňském kraji zpevněnou přistávací dráhu, což umožňuje jeho celoroční provoz. Jen loni tam evidovali bezmála 20 tisíc pohybů letadel. Ve srovnání s podobnými letišti jsou Líně na pátém místě, co do počtu vzletů a přistání.

„Ale nikdy jsem neviděl napsáno to, jak hanebně se k němu armáda celou dobu chovala. Žádná investice tam nešla, za celou dobu nebyli schopni scelit pozemky, ani na hlavní, ani na náhradní dráze. Propachtovali to na 90 let, z toho uteklo 20 let a je z toho soudní spor," připomněl Bernard. Téměř 400hektarová plocha se podle něj téměř za 30 let zdevastovala.

Na zářijovém jednání zastupitelstva také strašil, že zachování letiště znamená, že obyvatelé okolních obcí budou nuceti trpět rámus ze stíhaček. „Zdá se mi, že někteří kolegové dělají hodně proto, abychom se tu dočkali plnohodnotného vojenského letiště. Já jen připomínám, že obce vedly léta boj za to, aby tam MiGy nepřistávaly. Gripeny nebo F-35 nemají tlumiče a já jen upozorňuju, že děláte hodně proto, abychom tu to plnohodnotné letiště opět měli,“ vytáhl tehdy náměstek Bernard.