Majitelé jedinečné vily Jiřího Freunda plánují její postupnou rekonstrukci, pomůže jim i město

„Objekt se výrazně podílí na charakteru území Městské památkové zóny Plzeň-Bezovka. Vila Jiřího Freunda je od počátku 21. století neužívaná, dlouhodobě neudržovaná, a proto v technicky nevyhovujícím stavu. Nový vlastník zamýšlí postupné opravy této cenné funkcionalistické vily. Ve spolupráci se státní památkovou péčí připravil na rok 2022 základní sanační práce proti působení vysoké zemní vlhkosti,“ uvedla náměstkyně pro oblast kultury, památkové péče a sociálních věcí Eliška Bartáková (ANO).

Celkové náklady na uvedené opravy činí 416 237 korun bez DPH. Nový vlastních si ale takové výdaje nemohl dovolit a obrátil se na Odbor památkové péče plzeňského magistrátu se žádostí o finanční podporu. „Vzhledem ke skutečnosti, že vila Jiřího Freunda čp. 1987 v Plzni je nemovitou kulturní památkou, může obec v souladu se zákonem o státní památkové péči v odůvodněných případech poskytnout příspěvek na zvýšené náklady spojené se zachováním a obnovou kulturní památky,“ vysvětlila mluvčí magistrátu Adriana Jarošová.

Plzeň pomůže 16 majitelům nemovitých kulturních památek, rozdělí jim na opravy téměř tři miliony korun

Sobota, 25. června 2022, 11:02ZprávyKulturaSpolečnost

Téměř tři miliony korun rozdělí město Plzeň na opravu památek mezi majitele 16 památkově chráněných objektů. Podpora je určená jak pro soukromé vlastníky, tak pro firmy nebo církevní organizace, v jejichž vlastnictví je nemovitá kulturní památka...

Mladý architekt Leo Meisl v jedné ze svých prvních realizací ukázal, že dokáže pohotově reagovat na soudobé trendy a dokázal je zakomponovat do konzervativního prostředí západočeské metropole. Stavba samotná vznikla v roce 1932 a je dílem známé plzeňské stavitelské rodiny Františka Paška.

Nevelká budova má dvě nadzemní, jedno podzemní podlaží a plochou střechu. Půdorys je do tvaru písmene L ze dvou patrových kvádrů, mezi nimiž je vsazena užší jednopodlažní veranda.

„O tom, že tvarosloví domu je odvozeno od racionálního řešení jeho vnitřního provozu, což je přístup tak charakteristický pro funkcionalistickou architekturu, svědčí i různé tvary a velikost okenních otvorů, stejně jako jejich převážně asymetrické rozmístění ve fasádách. Dostatečné osvětlení a oslunění interiéru zajišťovala především rozměrná okna ve třech obvodových zdech, kterými se dům obrací na severozápad, do největší části zahrady a dále do Mírové ulice. Prim hraje pásové okno v přízemí jednoho ze dvou hlavních objemů domu,“ popisuje Plzeňský architektonický manuál.

Kromě přístavby garáže, kterou roku 1936 realizoval opět František Pašek, byl dům od doby svého vzniku ušetřen výraznějších zásahů a svůj původní charakter si uchoval dodnes.