Po 14. 9. 2026Radka
Zprávy

Vojenské lesy investují v Brdech 120 milionů do výsadby druhově pestrých lesů, lépe odolají změnám klimatu

ZZuzana Duzbabová3 minuty čtení1. 10. 2022, 9:30
Vojenské lesy investují v Brdech 120 milionů do výsadby druhově pestrých lesů, lépe odolají změnám klimatu
Vojenské lesy investují v Brdech 120 milionů do výsadby druhově pestrých lesů, lépe odolají změnám klimatu · Foto: Vojenské lesy a statky ČR

Vojenské lesy a statky ČR (VLS) získaly podporu mezinárodního projektu LIFE, který se zaměřuje na udržení pestré krajiny přírodně blízkými a tradičními způsoby péče. V Brdech sází lesníci místo stejně starých pásů monokultur druhově a věkově pestré lesy. Změnit také chtějí přístup k samotné těžbě dřeva, aby už nevznikaly velké planiny.

„Podporu z evropského programu LIFE, který financuje ochranu přírody a krajiny, životního prostředí a klimatu, lesníci využijí ke skokovému přechodu od klasického holosečného hospodaření k metodám, které jsou přírodě daleko bližší,“ uvedl mluvčí VLS Jan Sotona. Za takové metody můžeme považovat kácení v podrostech, kde vznikne prostor pro mladé stromy a les se tak přirozeně omladí. Přístup VLS, které jsou hlavním hospodářem ve středních Brdech, se novou strategií zařadí mezi špičkové projekty v oblasti ochrany přírody a klimatu. V rámci tohoto projektu LIFE ADAPT investují VLS v Brdech přes 120 milionů korun.

„Děláme co je v našich silách, abychom uchovali unikátní brdskou krajinu v takovém stavu, v jakém nám ji předali naši předkové. Jednoznačně preferujeme přírodě šetrné způsoby hospodaření, péče o les i krajinu, přirozenou obnovu lesních porostů před umělou po kůrovcové kalamitě, která Brdy sice postihla, ale díky nasazení našich lidí zatím ne v takové míře jako jiné oblasti republiky,“ říká ředitel VLS Roman Vohradský.

Podle jeho slov jim podpora projektu LIFE umožní ještě více prohloubit úsilí o zavádění tradičních lesnických postupů. Sázet tam chtějí také lesní odrůdy ovocným stromů, kterými krajinu zpestří a ekologicky stabilizují. „Chceme například rozšířit volnou pastvu dobytka na Padrťských pláních a dalších k tomu vhodných loukách. V brdských rybnících pokračuje výzkumný projekt přírodě blízkého chovu ryb bez umělého přikrmování, při dodržení nejpřísnějších zásad biologických chovů,“ dodal Vohradský.

Změny se ale neprojeví v Brdech hned a bude to otázka řádu desítek let. Už teď ale lesníci plánují těžby výběrným hospodářským způsobem. Celkem hospodaří VLS v Brdech na více než 22 000 hektarech.

„Aplikace nových principů na Brdech je pro Vojenské lesy pilotní fází, postupně chce státní podnik na podrostní způsob obnovy lesů plošně přejít i v dalších pěti lokalitách ve své správě – na Šumavě, v Doupovských horách, v Ralsku i na Moravě v Drahanské vrchovině a Oderských vrších,“ doplnil Sotona.

Na programu LIFE spolupracují také vědci s České zemědělské univerzity a Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti - Výzkumnou stanicí Opočno a Saskými státními lesy, které hospodaří v Krušných horách přírodě blízkým způsobem přes 30 let. Cílem programu je zabránit úbytku biologické rozmanitosti a degradaci ekosystémů a zapojil se do něj také Národní park Šumava.

Projekt Život pro mokřady za 150 milionů korun vrací vodu do krajiny. Plánuje obnovit 47 rašelinišť a pramenišť s plochou 2059 hektarů. Mokřady na Šumavě byly do konce 80. let 20. století odvodňovány a vysušovány produkcí dřeva, zemědělstvím a v posledních letech i počasím. Po dokončení projektu v prosinci 2024 se má zvýšit hladina podzemní vody na úroveň blízkou stavu před odvodněním.

Jak hodnotíte tento článek?

Mohlo by vás zajímat

Více článků →
Nová stezka pro pěší a cyklisty propojí Jateční s Doubravkou. Měří 440 metrůZprávy

Nová stezka pro pěší a cyklisty propojí Jateční s Doubravkou. Měří 440 metrů

Město Plzeň dokončilo výstavbu chybějícího 440 metrů dlouhého úseku stezky pro pěší a cyklisty podél Jateční ulice v Doubravce. Stavba trvala necelých deset měsíců, součástí je opěrná stěna, nový plot a nové veřejné osvětlení. Za stezku město zaplatí 15,8 milionu korun včetně DPH.

E.ON jako první v Česku zvedá laťku dobíjení na rekordních 600 kilowattůSpolečnost

E.ON jako první v Česku zvedá laťku dobíjení na rekordních 600 kilowattů

V Dolním Dvořišti, jen pár desítek metrů od hranice s Rakouskem, spustil E.ON Drive Infrastructure veřejnou dobíjecí stanici s rekordním výkonem až 600 kilowattů. Slouží osobním autům, autobusům i elektrickým kamionům na trase do jižní Evropy.

Přihlášení uživatele

nebo
G Pokračovat přes Google Pokračovat přes Apple Pokračovat přes Facebook