Šetrnější metodu dialýzy poskytuje nově Klatovská nemocnice, říká se jí most k transplantaci

„Bohužel stále přibývá pacientů s vážnými poruchami ledvin, které když přestanou fungovat, neodvádí se z krve do moči a dále pak z těla ven nadbytečné a v podstatě toxické látky. Tito pacienti jsou pak závislí na dialýze, která se ale zatím v Čechách poskytuje převážně přístrojově a pacienti na ni musí jezdit třikrát týdně zpravidla do nemocnice, kde pak tráví včetně cesty šest až sedm hodin,“ popisuje primář interního oddělení Klatovské nemocnice Jan Vachek s tím že přístrojová hemodialýza „očišťuje“ přímo krev.

Peritoneální dialýza funguje jinak. Pacient ji po zaškolení provádí sám a v čase, který mu vyhovuje. Do nemocnice nemusí. Dojíždí zpravidla jen jednou měsíčně na kontroly. Jinak může být doma, chodit do práce, klidně i cestovat. A nemusí s sebou vozit žádný přístroj, u něhož by seděl několik hodin. Jeho hlavním vybavením jsou vaky se speciálním roztokem.

S břišní dialýzou lze i cestovat a víc chrání organismus

„Princip je takový, že pacient má do těla zavedený katetr. Tím si do dutiny břišní bezbolestně napustí tekutinu z vaku, která pak do sebe během několika hodin nasaje všechny nadbytečné látky a tělo tím vyčistí,“ říká lékařka dialyzačního pracoviště Kateřina Oulehle. Po několika hodinách se tekutina vypustí a do těla se opět vpraví nová “čistá“, která pak očisťuje organismus opět další časový úsek.

„Výměna roztoku se provádí většinou čtyřikrát denně, přičemž ale pacienta zásadně neomezuje, trvá jen zhruba 20 minut. Mezitím se lidé mohou věnovat libovolné činnosti včetně jakékoli fyzicky nenáročné práce, procházkám, spaní. Dva litry tekutiny v břiše člověka nijak výrazně neomezují,“ vysvětlila lékařka.

Hlavní přínos je ale přirozenější proces očišťovaní. Probíhá vlastně nepřetržitě celý den, tedy jako u zdravých ledvin. V těle tak na rozdíl od hemodialýzy nedochází k prudkým výkyvům složení krve a k velkým výkyvům objemu tekutin. Břišní dialýza totiž přirozenějším způsobem nahrazuje funkci ledvin a pacient s ní má méně přísná dietní omezení, včetně méně striktního omezení tekutin. Naopak pacient léčený hemodialýzou musí přijímat tekutiny velmi obezřetně a v omezeném množství.

„To postupem času vede ke zhoršování až ztrátě tvorby moči. Prudké výkyvy stavu hydratace na dialýze vedou časem i ke zhoršení mozkových funkcí. Zároveň u nich vlivem hemodialýzy dochází ke chronickým ztrátám krve a potřebují častěji transfuze. Peritoneální dialýza je nazývána také „most k transplantaci“, protože využití této léčby je spojeno s lepším přežíváním pacientů. A také přežití ledvinného štěpu je u pacientů léčených peritoneální dialýzou lepší než u pacientů na hemodialýze,“ zdůraznila lékařka.

Vybírají se noví vhodní pacienti

Nejen z tohoto důvodu je v mnoha zemích západní Evropy moderní peritoneální dialýza stále žádanější metodou a v zemích, kde jsou mezi městy velké vzdálenosti, jako je třeba Austrálie nebo Norsko a Švédsko, je poměr břišní a přístrojové dialýzy téměř vyrovnaný. V Čechách ji zatím využívá zhruba jen 300 pacientů z téměř šesti tisíc dialyzovaných. Klatovská nemocnice zatím nabídla tuto péči třem lidem a mezi pacienty hledá další vhodné. Ne každý je totiž pro tento typ dialýzy vhodný.

„Je vyžadována zručnost a větší soběstačnost. Při výběru se zohledňuje, u kterých lidí tato metoda napomůže nejvíce udržet kvalitu života, jakou měli před zhoršením zdravotního stavu ledvin. Není úplně možné začít tuto léčbu u pacienta, který je dlouhodobým uživatelem hemodialýzy,“ říká primář Jan Vachek. Nezanedbatelnou výhodou je i to, že kapacity této péče jsou prakticky neomezené, zatímco přístrojová dialýza je omezena časem a počtem dialyzačních lůžek.