Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) spolu s mykology připravil pro houbaře speciální mapu, která sleduje podmínky pro růst hub a zároveň ukazuje místa, odtud byste neměli odejít s prázdným košíkem. Data denně aktualizují. Odborníci zároveň připomínají, aby lidé nesbírali druhy hub, které stoprocentně neznají. Ročně totiž dojde v Česku průměrně ke třem stovkám otrav houbami, přičemž tři až pět případů končí smrtí.
Původní model mapy vznikl na základě spolupráce meteorologů v Praze a v Plzni. Letos ho vylepšili a přizvali ke spolupráci také odborníky z České mykologické společnosti. Mapa ukazuje podmínky, které jsou podstatné pro růst hub. Především sleduje vlhkost půdy a teplotu. Z těchto údajů za posledních 30 dní pak meteorologové vypočítají průměrnou pravděpodobnost růstu hub v jednotlivých lokalitách České republiky. Území je na mapě rozděleno do pěti barev. Červená značí velmi malou pravděpodobnost, naopak tmavě zelená velmi vysokou.
Jak je patrné, tak podmínky na Plzeňsku houbařům zatím příliš nesvědčí. Přesto jsou ale lokality třeba na Šumavě, odkud s prázdnou nejspíš neodejdete. Plnými košíky se už například pochlubila YouTuberka Lucie Drozdová z Tachovska, kterou naši čtenáři znají spíše jako „Šumavskou houbičku“. Rozhovor s touto sympatickou houbařkou nadete ZDE.
„Mapa odráží růst masitých, zejména mykorhizních, druhů hub, které ovšem praktické houbaře zajímají nejvíce. Věřím, že společně s kolegy z ČHMÚ se nám podaří nejen zlepšit povědomí o houbách, ale i edukovat širší veřejnost o nutnosti ochrany hub. Více o houbách se můžete dozvědět na stránkách České mykologické společnosti,“ doplňuje Markéta Vlčková z České mykologické společnosti.
Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR dojde v Česku ročně v průměru ke třem stovkám otrav houbami. Velmi časté jsou případy, kdy si lidé přinesou domů místo oblíbeného masáka muchomůrku tygrovanou.
Základním rozdílem je prstýnek pod kloboukem. Ten mají obě houby. Zatímco růžovka, tedy masák, má límeček vroubkovaný, jedovatá muchomůrka ho má hladký. Takovou houbu rozhodně nesbírejte! Pokud si však nejste jisti, překročte ji a jděte dál. Nespoléhejte se ani na aplikace, které si zadarmo můžete stáhnout do chytrého telefonu, nemusí být totiž vždy spolehlivé.
„Ale tady musím vypíchnout mykologickou poradnu na Facebooku. Tam pošlete fotku houby a určí ji zkušení houbaři a mykologové. Díky tomu pak máte tu jistotu, o jakou houbu se jedná. Aplikace podle mě funguje tak na 50 procent. A v houbách nechcete mít jen padesátiprocentní jistotu,“ podotýká Šumavská houbička.
Některé druhy otrav končí bohužel i smrtí, což má v 90 procentech případů na svědomí muchomůrka zelená. Tuto jedovatou houbu lidé zaměňují s některými druhy žampionů čili pečárek. Není výjimkou, že si ji v košíku přinesou i v domnění, že jde o bedlu či holubinku. Od žampionu se liší barvou lupenů, které má muchomůrka bílé. To je ovšem zákeřné například u pečárky lesomilné, která dlouho roste právě se světlými lupeny, a to navíc časově i místně společně s muchomůrkou zelenou.
Pokud byste měli ohledně svých houbařských úlovků jakékoli pochybnosti, můžete se podívat na webové stránky České mykologické společnosti, kde najdete důležité kontakty i přehledný atlas hub. Kdybyste měli podezření na otravu, můžete se obrátit také na Toxikologické informační středisko, linky pro případ otravy jsou 224 919 293 nebo 224 915 402.
Mezi lidmi koluje řada pověr, jak jedovaté houby poznat:
Foto Richard Beneš, Česká mykologická společnost
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
