Rys Bardi úspěšně přešel ze Šumavy do Krušných hor a stanovil tak nový rekord

Bardi se u Hartmanic narodil rysici Suryi jako jedno ze tří koťat. Společně s matkou a sourozenci tam žil skoro rok. Pak se osamostatnil, stejně jako jeho ostatní sourozenci. „Už loni na podzim jsme slyšeli o úspěšném putování rysa Ondřeje ze Šumavy do Brd. Právě Ondřej je bratrem Bardiho, který ale došel mnohem dál,“ připomíná Elisa Belotti, zooložka mluvčí Správy NP Šumava.

Fotopasti Bardiho zachytily v červenci 2025 na Klatovsku. Odtud následně zamířil směrem ke Krušným horám. „Letos v únoru se začal objevovat na fotopastech našich kolegů z projektu RELynx: rys pro Sasko a to v širším okolí saského města Eibenstock a v přilehlých oblastech na naší straně hranice. Když jsme porovnávali fotografie německých kolegů s našimi, našli jsme shodu a mohli jsme potvrdit, že se jedná o rysa narozeného na Šumavě, který doputoval relativně dost daleko,“ dodává Elisa Belotti.

Vzdušnou čarou urazil Bardi vzdálenost okolo 160 km. Ve skutečnosti ale jeho cesta musela být mnohem delší. Během svého putování mohl ujít až několik stovek kilometrů. Jedná se o první doložený případ přirozené migrace rysa ze Šumavy do Krušných hor a zároveň o nejdelší zmapovaný přesun rysa v České republice.

„Domníváme se, že se přesouval především lesnatým pásem podél západní hranice. Každopádně je malým zázrakem, že Bardi ve zdraví prošel celou Českou republikou z jihu na sever, protože rysům se stávají osudnými zejména frekventované silnice a železnice, ale také „neviditelné bariéry“ v podobě pytláctví,“ upozorňuje Josefa Krausová, terénní pracovnice Hnutí DUHA Šelmy.

Bardi by se mohl usadit v oblasti saského Einbenstocku. Tam by mohl posílit populaci rysů, která se tam nově začíná utvářet. V rámci projektu „RELynx: rys pro Sasko“, který začal na německé straně Krušných hor v roce 2022, bylo doposud vypuštěno sedm rysů. Jedná se o tři samice a čtyři samce. Jednoho z nich bohužel srazilo auto. „Jisté je, že krajina Krušných hor nabízí rysům ideální prostředí a především dostatek kořisti v podobě srnčí i jelení zvěře. A také kompaktní lesnaté území, kde mohou rysové najít vhodné podmínky pro rozmnožování,“ zdůraznila Josefa Krausová.

Monitoring rysů je velmi důležitý

Dlouhodobý monitoring rysů tak opět prokázal, jak moc je důležitý. „Bez takového monitoringu a bez tak skvělé spolupráce bychom neznali stav populace natož osudy jednotlivých rysů. Jen díky podrobným údajům z monitoringu lze objevit a ověřit mimo jiné i taková jedinečná a důležitá zjištění, jako jsou dálkové migrace rysích jedinců,“ doplnil na závěr zoolog Správy NP Šumava Luděk Bufka.

Monitoring rysa na Šumavě a v Bavorském lese probíhá už desítky let. „I díky tomu víme, že někteří jedinci se v národních parcích dožívají poměrně vysokého věku. Nejstaršími dosud zaznamenanými zvířaty jsou rysice Nora a rys Kika, obě ve věku 14 let. Nejstarší pozorovanou rysicí je aktuálně Geli, která se narodila v roce 2013. Průměrný věk zvířat, která byla pozorována alespoň dva po sobě jdoucí roky, je v současné době 6,1 roku,“ zdůraznil mluvčí NP Jan Dvořák.

Celkem 27 samostatných rysů se předloni pohybovalo na území Šumavy a u německých sousedů v Bavorském lese. Lara, Stummel, Béďa nebo Mireček, to jsou jen někteří z rysů, kteří se většinou nepozorovaně potulují lesy hraničního hřebene. Neznají státní hranice, a proto je pozorujeme jak na české, tak i na německé straně. Při monitoringu 2024/2025 byl ve zkoumaném území zaznamenán druhý nejvyšší počet rysů, jaký byl kdy zjištěn.

„Tento výsledek nás velmi těší a ukazuje, že se rysům v obou národních parcích daří dobře a že zde nacházejí vhodné životní prostředí,“ uvedla už dříve k monitoringu ředitelka Národního parku Bavorský les Ursula Schuster. V monitorovacím roce 2024/ 2025 bylo potvrzeno 27 samostatných rysů. Mezi nimi bylo dvanáct samic a osm samců. U sedmi zvířat není pohlaví známo.