Domažlický historik Zdeněk Procházka zmapoval zhruba stovku zapomenutých obcí a osad v příhraniční rezervaci. Jeho česko-německo-anglická kniha Český les - včera a dnes je putováním od Všerub až nahoru k Broumovu mezi okresy Domažlice a Tachov po těch nejzapadlejších místech dnešní Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Český les.
„Všechna místa už jsou značená zelenými tabulemi a lidé tam zjistí, kde vesnice byla, jak se jmenovala česky a německy a mohou si po tom prostoru chodit a objevovat," řekl historik Zdeněk Procházka, který už předl lety podrobně zpracoval historii těchto obcí a osad. „Tahle kniha je spíš pro lidi, kteří chtějí vzít batoh na záda, najít si to a užít," uvedl. Nepopisuje známá městečka jako Poběžovice, ale jen úzký pruh zaniklých míst.
„Srovnáváme tam třeba odkrytou obec Grafenried neboli Lučinu s Pleší, kde to vypadá jinak, protože se tam staví. Pak jsou tam místa, kde se nebude nikdy nic dělat, které se nechají pomalu pustnout," přibližuje. Zaniklých obcí je zhruba po 50 na Domažlicku i na Tachovsku, kde ale zanikly i vesnice hlouběji ve vnitrozemí. Zakázané pásmo za komunismu bylo až osm kilometrů od hranic a v tomto prostoru zmizely desítky obcí.
Stopy po armádě a pohraniční stráži v obou okresech stále jsou. „Některé roty stojí, jsou opravené a některé jsou už téměř spadlé. Někde jsou uprostřed lesů, zdevastované, ale vlastní je už léta developeři, kteří čekají, až tam budou moci něco stavět, což by nebylo dobré," uvedl historik. Zatím nemohou nikde nic budovat, protože v celém CHKO platí stavební uzávěra.
Průvodce obsahuje kromě několika starých fotografií hlavně současné snímky přírody a krajiny. Vždy je tam stránka textu a dvě stránky barevných fotek. „Chceme na ta místa přitáhnout lidi, které to opravdu baví, a ne nějakou masovou turistiku. Český les nechce být podle všech rozumných lidí z oblasti masově turistickou destinací," zdůrazňuje historik.
Procházka turistům doporučil právě Grafenried/Lučinu na Domažlicku, kde je odkrytý kostel, pivovar, zámek s podzemím, čtyři domy a původní cesty. „Jinde v česko-bavorsko-rakouském pohraničí nic takového komplexně odkrytého není - že by to bylo volně otevřené a kdykoliv přístupné," doporučuje. A dále lze vidět Arnoštovu leštírnu na ploché sklo uprostřed lesa, jedinou svého druhu na světě. Tam je odkrytý kovový leštírenský stroj z roku 1921, který byl objevený teprve před deseti lety. Je také volně přístupný a odtud se lze napojit na šestikilometrovou sklářskou stezku.
