Pakt chce zamezit předčasným odchodům ze škol na Plzeňsku

Stovky dětí ročně už nejdou po základní škole na střední školu nebo na učiliště, případně na ně nastoupí a brzy odejdou pracovat do továren. Posílají je tam i rodiče, protože už vzdělání nechtějí platit. Firmy se předhánějí v platech a děti si i bez školy vydělají nejméně 20 TISÍC korun. Montovny, které se v regionu stále staví, kvůli nedostatku lidí nepožadují maturitu ani výuční list. Počet těchto dětí bude podle ředitelů základních škol přibývat, ale až přijde krize, tak budou první bez práce. Základní škola je v ČR povinná, ale navazující vzdělání dobrovolné.

"Meziročně nám odčerpávají 15 až 20 procent žáků. Souvisí to se sociální a finanční gramotností, která je tu velmi nízká. Potřebují vylepšit vlastní či rodinný rozpočet, začnou chodit na brigády a zjistí, že je příjemné mít peníze, a začnou ve firmách pracovat nastálo," řekla ředitelka Střední školy Bor u Tachova Zdeňka Valečková. Studenti podle ní odcházejí z druhých ročníků, protože čekají, až jim bude 16 let.

"Nárůst počtu žáků, kteří předčasně odcházejí ze vzdělávání nebo na učiliště a střední školy ani nenastupují, je znepokojujícím trendem posledních let. U učebních oborů dosahuje podíl 30 procent, přičemž nejhorší je to na Tachovsku," řekl Gondorčín. Podle něj tomu nahrává napětí na trhu práce, kde kriticky chybí pracovní síly všem oborům. "Ale nekvalifikovaní zaměstnanci jsou nejvíce ohroženi ztrátou zaměstnání v případě zhoršení hospodářské situace a Tachovsko reaguje na tyto změny nejcitlivěji," uvedl.

Pakt začal na Tachovsku spolupracovat s firmami, úřadem práce, obcemi i neziskovými organizacemi. Podle nich hraje velkou roli míra podpory vzdělání v rodině, nedostatek vzorů, nezájem o studium i špatná volba oboru. Specifickým problémem Tachovska je vysoký podíl cizinců ve školách. Navrhovaná řešení rozpracuje pakt do projektů.