Také dnes prožíváme pro křesťany další významný den, a to Bílou sobotu. Jde o druhý den takzvaného velikonočního tridua. Připomíná den, kdy Ježíš ležel v hrobě. Bílá sobota byla v Ježíšově příběhu druhým dnem, kdy ležel ve skalním hrobě poté, co byl ukřižován na vrchu Golgota a jeho mrtvé tělo bylo sundáno z kříže.

Mírumilovné zvyky jako je pouštění skořápek či krájení jablíčka všichni známe. Při pohledu do minulosti možná budete jen nechápavě kroutit hlavou. V okolí Plzně chodily Lucky s krvavými noži a v Druztové zase vyhazovali čtyřnohé společníky z oken. Najdou se však i hravé a neškodné tradice jako je třesení bezem nebo klepání na chlívek.

S foťákem v ruce procestoval Václav Šilha všechny kontinenty včetně Antarktidy. Jeho fotografie publikovaly prestižní zahraniční časopisy a je také držitelem ocenění Czech Press Photo. V posledních letech se snažil zachytit hlavně mizející kultury, ke kterým nekompromisně proniká globalizace. Už pár let ale nosil v hlavě myšlenku, že by rád zmapoval české kroje a tuzemské zvyky. Vznikl tak projekt „Tradice v obrazech“. První zastávka pak nemohla být nikde jinde než na Domažlicku a na Plzeňsku.

Loutky a náboženství jsou na první pohled dvě zcela odlišná témata. Mají však k sobě mnohem blíž, než se může na první pohled zdát. Nejstarší loutky jsou staré i přes tři tisíce let a často byly součástí náboženských obřadů. Církevní svátky nyní originálně představují divadelní loutky ze sbírek Západočeského muzea v Plzni. Obdivovat je mohou lidé v Muzeum církevního umění plzeňské diecéze.

V kalendáři asi nenajdete jiné datum, ke kterému by se vázalo takové množství pranostik. Na Hromnice o hodinu více, Hromnice – jara svíce anebo Na Hromnice musí skřivánek vrznout i kdyby měl zmrznout. Naši předkové dodržovali také řadu zvyků, hospodyně nesměly šít, na Chodsku lidé raději ani netančili a na Šumavě se dávala zapálená hromnička do ruky těžce nemocnému.

Dnes je druhý svátek vánoční, který připomíná památku svatého Štěpána, prvního křesťanského mučedníka. Podle legendy položil život za víru v Krista. Dnešek je zároveň dnem koled a vánočních zvyků. V minulosti se tento den chodilo koledovat a například sedláci si dávali v kostelech světit osivo.

Do domácností se dostaly betlémy díky císaři Josefu II., ačkoli to možná panovník ani nezamýšlel. Jeho nařízením musely z kostelů všechny jesličky, připomínající příchod Páně. Církvi se totiž zdálo, že je to nedůstojná lidová zábava a v kostele nemá co dělat. Lidé se jich však nechtěli vzdát, a tak je začali vyrábět doma. Z papíru, chlebového těsta nebo ze dřeva.

Lití olova, krájení jablíčka nebo pouštění skořápek, to jsou zvyky, které všichni dobře známe. Každý region se však liší a u tradic to platí dvojnásob. Na Plzeňsku bylo například velmi populární klepat na chlívek, ve kterém dřímala prasnice. Zvyk z Druztové na severním Plzeňku zase nažene husí kůži všem milovníkům zvířat, zde totiž házeli psy z oken.