Trávníky ve městech opět zaplavil nebezpečný plevel v podobě ječmene myšího. Ohrožuje hlavně psy, jelikož se jeho osiny mohou dostat do uší nebo do tlapek. Pokud se na ně nepřijde včas, hrozí zvířatům bolestivý zánět. Rostlině nejlépe vyhovují vedra a dlouhodobé sucho. Centrální plzeňský obvod letos poprvé začal provádět individuální seče a podobně se k tomu staví i Jednička, pod kterou spadá téměř milion metrů čtverečních travnatých ploch.

Vlna kritiky se snesla na vedení třetího plzeňského městského obvodu kvůli sečení trávy v letních měsících. Důvodem ale není běžná údržba zeleně, nýbrž boj s přemnoženým ječmenem myším. Tento plevel je nebezpečný zejména pro psy, protože se jeho osiny mohou dostat do očí či uší nebo se zabodnout do pacek. Pokud se na ně nepřijde včas, hrozí zvířatům bolestivý zánět.

Trávníky ve městech opět zaplavuje nebezpečný plevel. Jde o ječmen myší, který ohrožuje zejména psy. Jeho osiny se jim totiž mohou snadno dostat do uší a očí nebo se zabodnout do pacek. Pokud se na ně nepřijde včas, hrozí zvířatům bolestivý zánět. Rostlině nejlépe vyhovují vedra a dlouhodobé sucho. Některé obvody proto hledají řešení, jak problémům předejít.

Lesy, které budou lépe odolávat klimatické změně. Takový záměr mají plzeňští lesníci, kteří mění způsob pěstování sazenic v lesní školce Čtyrák na Bílé Hoře. Přešli totiž na strojovou výrobu obalovaných sazenic lesních stromů. Takové dřeviny se pak lépe ujmou a více vydrží. Plzeň je jedním z největších vlastníků lesů mezi městy a obcemi v Česku. Lesníci každoročně vysadí průměrně 400 tisíc sazenic jehličnanů i listnáčů.

V centru západočeské metropole se teď ve velkém rekonstruuje. Dělníci pracují na náměstí Republiky a od pondělí také na Americké třídě a v sadech Pětatřicátníků. Právě tento přestupní uzel byl roky spíše ostudou. Všude strašily reklamní plochy a v křoví se povaloval nepořádek. Do konce srpna by se to mělo změnit. Město slibuje více zeleně, moderní kiosky i úpravu zastávek MHD.

Moderní hospodaření s vodou a rozvoj zeleně. To jsou hlavní body nové strategie pro boj s klimatickou změnou, kterou si nechal připravit čtvrtý městský obvod. Na materiálu pracoval šestičlenný tým pod vedením Jana Koppa z Katedry geografie Fakulty ekonomické Západočeské univerzity.

Moderní hospodaření s vodou a rozvoj zeleně. To jsou hlavní témata nově připravovaného dokumentu čtvrtého plzeňského obvodu. Chce se tak připravit na změnu klimatu a především na sucho, které už teď trápí většinu Česka. Plány chce radnice představit veřejnosti a naplánovala i přednášku uznávaného hydrologa Bohumíra Janského, který stojí za světově uznávaným objevem pramenů řeky Amazonky.

Odstartovala kompletní revitalizace části frekventovaných plzeňských sadů Pětatřicátníků, které byly v posledních letech spíše ostudou. Všude strašily reklamní plochy a v křoví se povalovalo větší množství odpadků. S tím je už konec. Billboardy i dřeviny už zmizely. Do konce srpna se prostor ještě více promění. Přibudou například moderní stánky s občerstvením se zelenou střechou, některými budou dokonce prorůstat stromy. Akce vyjde město na 25 milionů korun.

Reklamní plochy, kam jen oko dohlédne, a všudypřítomné odpadky naházené v křoví. Tak to aktuálně vypadá v plzeňských sadech Pětatřicátníků, kousek od třetí největší synagogy v Evropě. Rušná dopravní tepna a přestupní uzel pro davy Plzeňanů ještě letos projde proměnou. Město slibuje uspořádanější lokalitu a více zeleně. Veřejnost nápad vítá a řada obyvatel apeluje, aby na místo dohlížel větší počet strážníků. V této lokalitě se totiž často pohybují lidé bez domova.

Zelené střechy každým rokem nabývají na významu a vznikají i na budovách panelových domů. Projekt na její zbudování má i 80. mateřská škola v Plzni na Slovanech. Veškeré náklady včetně odstranění původní krytiny odhadují na 2,5 milionu korun. Nápad už podpořil Nadační fond Zelené poklad částkou 500 tisíc korun, přispět ale může i veřejnost.