Více léčivých látek a hořkých kyselin v chmelu. Toho chtějí docílit čeští vědci, kteří jako první na světě upravili chmel pomocí genetické technologie CRISPR. Techniku už vyzkoušeli na genu, který ovlivňuje barvu, aktuálně už ale pracují na genech ovlivňujících tvorbu látek důležitých v pivovarnictví nebo farmacii. Zavedená technologie by podle nich mohla pomoci vyšlechtit lepší a užitečnější chmel pro budoucí generace.

Řada studií potvrzuje, že současná epidemie koronaviru se podepisuje i na naší psychice, ať už kvůli samotnému onemocnění nebo kvůli vládním nařízením. Národní ústav duševního zdraví si ale všímá i změn chování v lidské sexualitě. Zajímavé je, že zatímco zahraniční výzkumy poukazují na snížení sexuální touhy, u Čechů je to naopak.

Známé údaje o nejbližším vesmírném sousedovi planety Země jsou opět o něco přesnější a zásluhu na tom má také plzeňský vědec Michal Šprlák z katedry geomatiky Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity. On a jeho australští kolegové Shin-Chan Han a Will Featherstone totiž vyvinuli numerickou metodu, pomocí níž lze určit hustotu uvnitř planetárních těles na základě údajů nasbíraných družicemi.

Stres, finanční problémy, deprese a osamělost. Takové pocity nejčastěji zažívali vysokoškolští studenti v době pandemie. Vyplynulo to z prvních výsledků mezinárodního výzkumu Antverpské univerzity COVID-19 International Student Well-being Study, do kterého se mimo jiné zapojily i české univerzity.

Deset procent obyvatel České republiky maso nejí vůbec nebo se mu snaží vyhýbat. Čtyři procenta lidí jsou vegetariáni, vegani nebo pescetariáni, zbylých šest procent tvoří flexitariáni. K takovýmto zjištěním dospěla agentura Ipsos, která se letos v květnu na stravovací návyky zeptala více jak tisícovky lidí.

Stačí vyplnit jednoduchý dotazník, díky kterému může každý ovlivnit, jak se město postaví v boji proti horku ve městě. Výzkum je čistě anonymní, stačí odpovědět na tři krátké otázky. Lidé mohou označit místa, kde se cítí příjemně a opačně.

V čele mezinárodní skupiny vědců, kteří pracují na usnadnění boje s koronavirovou pandemií, stojí tým výzkumného centra RICE Fakulty elektrotechnické Západočeské univerzity v Plzni. Zabývají se použitím umělé inteligence v diagnostice a léčbě pacientů s COVID-19.

Nová mezinárodní studie odhalila, že většina evropských zemí neplní mezinárodní právní dohody, pokud jde o předcházení křížení vlků a psů v přírodě. Případy hybridizace již byly zjištěny napříč Evropou včetně České republiky. Na studii, publikované v prestižním časopise Biological Conservation, se podílelo 37 odborníků z 34 evropských akademických a výzkumných institucí.

Robot je velmi obratný a tak dokáže zastat práci i v menším prostoru než klasický průmyslový robot.Přístroj by měl snadno a rychle umět naprogramovat i běžný pracovník výroby. Robota je možné využít pro přenášení elektronických komponent, ale je možné ho nasadit i do složitějších aplikací.

Zachovaly se pozůstatky romského koncentračního tábora v Letech u Písku? Pokud ano, o čem vypovídají? A existuje nějaké hmatatelné svědectví o životě v táboře? To jsou otázky, na které hledali odpověď archeologové z Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni (ZČU) pod vedením Pavla Vařeky během archeologického výzkumu v letském areálu bývalého vepřína. Ten archeologové dříve prozkoumat nemohli. Většina pozůstatků tábora se dochovala ve velmi dobrém stavu. Ještě v 70. letech musely být trosky viditelné na povrchu.