Více než 20 obcí z jihu Plzeňska i řada spolků a jednotlivých občanů zaslala ministerstvu pro místní rozvoj (MMR) námitky k návrhu akceleračních oblastí, kde se počítá s rychlejším povolováním větrných elektráren. Podle starostů není krajina od hradu Radyně k zámku Zelená Hora u Nepomuku, pás mezi řekami Úhlavou a Úslavou, pro vysoké větrníky vhodná. Žádají o její vyškrtnutí z akceleračních oblastí. 

Desítky 250 metrů vysokých stožárů s větrnými elektrárnami by chtělo několik investorů vybudovat v pásu od hradu Radyně u Plzně až po Nepomuk na jižním Plzeňsku. Obyvatelé Střížovic, Chlumu, Jarova, Netunic, Seče a Chválenic proti tomu protestují. Odmítají státem připravované akcelerační zóny, kde má být povolování větrníků rychlé a zjednodušené. O pomoc Plzeňský kraj. Některé jiné obce z okolí ale už stavbu větrníků odsouhlasily v referendech.

Dvě firmy usilují o výstavbu větrných elektráren v obcích v okolí Zbiroha na Rokycansku. Poté, co je loni v listopadu v referendu odmítla rozdílem tří hlasů obec Sirá, jednají s vesnicemi Plískov, Týček a Cekov a s městem Zbiroh. Investoři chtějí postavit čtyři stožáry.

Nejvyšší soud odmítl dovolání podmínečně potrestaného Pavla Grisníka, jenž se v době, kdy působil jako vedoucí stavebního úřadu v Aši na Chebsku, dopustil zneužití pravomoci v souvislosti se stavbou větrných elektráren. Později řadu let pracoval jako šéf plzeňského magistrátního odboru investic. Z titulu své významné funkce zadával a realizoval veřejné zakázky za stovky milionů a dohlížel na jejich regulérnost. Kvůli rozsudku změnil pracovní pozici, úřad ale zcela neopustil.

Když jsou větrné elektrárny umísťovány na ostrovech či poblíž severních moří, je to v pořádku a sotva proti tomu bude někdo z estetických důvodů protestovat. Ale ani ve snu by mne nenapadlo, že se budeme pokoušet umisťovat větrné elektrárny do blízkosti barokních památek a jimi obohacené krajiny. Například té krajiny, jež se od letošního roku může chlubit i označením Evropské dědictví.

Kauzu, která se týká opětovného zaměstnání pravomocně odsouzeného vysokého úředníka na plzeňském magistrátu, zcela podle očekávání otevřela opozice při jednání městského zastupitelstva. Loni na podzim přestal na magistrátu pracovat tehdejší šéf útvaru investic Pavel Grisník vzhledem k tomu, že ho krajský soud potrestal podmínkou za zneužití pravomoci úřední osoby. Od května už zase pracuje na magistrátním technickém úřadu.

Výběrové řízení na post nejmocnějšího úředníka z plzeňského magistrátu musí během prvního kvartálu letošního roku vypsat město Plzeň. Závěrem loňského roku rezignoval na svoji funkci šéfa odboru investic města Pavel Grisník v souvislosti s jeho bývalým působením na stavebním úřadu v Aši. Tam měl v roce 2012 v rozporu se zákonem posvětit stavbu větrných elektráren. Podle rozhodnutí soudu zneužil pravomoci úředníka.

Velký tlak cítí v posledních měsících obce z Plzeňského kraje ze strany firem, které u nich chtějí stavět solární nebo větrné elektrárny. Podle nové legislativy nepotřebují investoři změny územních plánů ani souhlasy obcí. Fotovoltaika nebo větrník s výkonem nad jeden megawatt je totiž podle zákona nově zdrojem ve veřejném zájmu a firmám stačí souhlas stavebního úřadu obce s rozšířenou působností. 

Obyvatelé obce Ptenín na Plzeňsku se v místním referendu vyslovili proti záměru stavby větrných elektráren v katastru obce. Referendum je platné a závazné. Hlasování ale bylo těsné, vyplývá ze zápisu o referendu, který obec zveřejnila na své úřední desce.