Vědci ze Západočeské univerzity v Plzni učí počítače rozpoznávat zvířata. Jejich metoda automatického rozpoznávání dnes pomáhá vědcům a ochranářům v České republice i ve světě. Programu stačí fotka nebo zvuková nahrávka. Potom sám rozezná, o jaké jde zvíře. Dokonce dokáže rozpoznat konkrétního jedince daného druhu. Aktuálně se vědci soustředí na projekt ochrany mořských želv.

Vědci z Plzně, Prahy a Pensylvánie v USA společně zkoumají nové účinné terapie proti rakovině, smrtelným infekcím a onemocnění imunitního systému. Výzkumné sdružení CiRT se zaměří na novou terapii založenou na iNKT buňkách, pojmenovaných podle anglického natural killer, tedy přirozený zabiják. Tyto buňky mají jedinečnou schopnost obnovit normální funkci imunitního systému, díky čemuž jsou velmi účinné nejen při léčbě rakoviny, ale i při boji proti závažným infekčním nemocem, jako je těžký průběh covid-19, nebo u autoimunitních poruch.

Vědci sbírali v krajských městech klíšťata v parcích a zjišťovali, nakolik jsou pro člověka nebezpečná. Z výsledků za loňskou sezonu vyplynulo, že klíšťata v městských parcích jsou infikovaná víc než ta v přírodě. U každého čtvrtého klíštěte byly nalezeny bakterie způsobující lymeskou borreliózu. V řadě parků pak bylo borrelií infikováno i více než 30 procent klíšťat.

Čeští vědci zatím nechtějí vypouštět do šumavské přírody další rysy. Neuvážený zásah by podle nich mohl narušit křehkou rovnováhu v populaci ohroženého zvířete. Rysové od svého vypuštění v Česku v druhé polovině 20. století sice ztratili zhruba čtvrtinu ze své genetické různorodosti, v poslední době se ale tento pokles zastavil.

Zábavní pyrotechnika je nebezpečná nejen při špatné manipulaci. Její odpálení škodí zvířatům, jimž exploze a záblesky způsobují enormní stres, ale do ovzduší se uvolňují tuny nebezpečných škodlivin, které poté lidé vdechují. Vědci navíc varují, že tyto zdraví ohrožující látky mohou ve vzduchu přetrvat i několik dní a kontaminovat vodu či půdu. Centrální městský obvod dokonce zvažoval, že letos velkolepý ohňostroj neuspořádá. Show pro tisíce lidí ale nakonec dostala přednost.

Kyselina acetylsalicylová, kterou v ČR známe především v podobě českého Acylpyrinu, je nejen účinným lékem na snížení horečky a tlumení bolesti, ale využívá se také jako prostředek pro ředění krve. V souvislosti s těmito poznatky začali lékaři z Oxfordské univerzity kyselinu acetylsalicylovou testovat coby účinný prostředek pro léčbu závažného průběhu onemocnění COVID-19 a zařadili ji do rozsáhlé studie RECOVERY.

I přes aktuální snižování počtu zjištěných případů nákazy novým typem koronaviru je nutné počkat s případným rozvolňováním vládních opatření. Rizikem je přetrvávající vysoké procento pozitivních testů, které se pohybuje kolem 30 procent. Shodli se na tom odborníci při dnešní diskusi vědců Nadačního fondu Neuron o současné koronavirové pandemii. Stát by podle nich měl zapracovat především na lepším trasování nakažených.

V čele mezinárodní skupiny vědců, kteří pracují na usnadnění boje s koronavirovou pandemií, stojí tým výzkumného centra RICE Fakulty elektrotechnické Západočeské univerzity v Plzni. Zabývají se použitím umělé inteligence v diagnostice a léčbě pacientů s COVID-19.

Na vývoji respirátoru CIIRC RP 95, jenž se má v příštích dnech začít vyrábět a zajistit tak ochranu zejména zdravotnickému personálu před novým koronavirem se podíleli také experti Fakulty elektrotechnické Západočeské univerzity v Plzni (FEL ZČU).