Mezinárodní projekt spojuje žáky základních, středních i vysokých škol. Mladé vědecké naděje spolupracují s odborníky na kosmické počasí, fyziku atmosféry, astrobiologii a dálkový průzkum Země. Do projektu se mohou zapojit studenti z celé republiky, čas pro registraci mají od 20. dubna. Poté jejich experimenty odnese do stratosféry speciální sonda StratoBox 3.0, která odstartuje v poslední dubnový den z letiště Letkov u Plzně.

Odborníci z Oddělení imunochemické diagnostiky (OID) Fakultní nemocnice Plzeň zkoumají protilátky proti koronaviru už od roku 2020, kdy se nákaza začala masivně šířit po celém světě. Od té doby provedli laboranti přes osm tisíc vyšetření a jejich výzkumy se staly unikátní nejen v českém, ale i světovém měřítku. Jejich závěry dokládají, že po očkování mají lidé mnohem více protilátek než po prodělání onemocnění.

Tým složený z expertů z Česka, Slovenska a Japonska se zabývá výzkumem materiálu, který by byl schopen pohlcovat vodík za co nejpříznivějších podmínek. Využívat by se mohl jako zásobárna v dopravních prostředcích či domech, které si vyrábějí vodík například ze sluneční energie. Tým vede vědkyně Ludmila Kučerová z Fakulty strojní Západočeské fakulty v Plzni (ZČU).

Po několika letech příprav vzletěla do vesmíru technologicky nejpokročilejší česká družice VZLUSAT-2. Komunikovat se s ní bude opět prostřednictvím pozemní stanice na Západočeské univerzitě v Plzni. Zařízení vynesla na oběžnou dráhu raketa Falcon 9 firmy Space X Elona Muska. Na palubě nanodružice jsou kromě přístrojů i dvě experimentální kamery a zařízení pro přesnou orientaci, které umožní pořizovat detailní snímky vybraných oblastí na Zemi.

Zájem lidí o stanovení protilátek proti koronaviru stále stupá. Odborníci z Fakultní nemocnice Plzeň se proto zaměří i na nový postup vyšetření a sledovat hlavně budou výsledky těch, kteří jsou naočkovaní třetí dávkou vakcíny. Vědci budou sledovat tři hlavní parametry, a to protilátky IgG, buněčnou imunitu a provádět budou také neutralizační test, tedy test na protilátky, které přímo "ničí virus“. Tato studie bude ojedinělá nejen v českém, ale i v evropském měřítku. Zkoumat také budou takzvanou buněčnou imunitu organismu po prodělání nemoci covid-19.

Ve věku 85 let zemřela socioložka, propagátorka genderových studií a signatářka Charty 77 Jiřina Šiklová. V roce 2012 ji město Plzeň udělilo Cenu 1. června za prosazování principů demokracie, podporu a distribuci samizdatové literatury v dobách nesvobody.

Festival Týden mozku, který se kvůli koronaviru koná on-line a potrvá až do 21. března. Program přináší přednášky o spánkové medicíně nebo chemii a možném využití psychedelik či trénink paměti. Svým dílem přispějí i vědci ze Západočeské univerzity (ZČU), kteří v rámci přednášek představí unikátní projekt BASIL neboli systém ovládání počítače mozkem.

Západočeská univerzita v Plzni (ZČU) vytvoří plán rovných příležitostí. Podle její mluvčí vnímá škola roli žen ve vědecké sféře jako nezastupitelnou. Genderový audit se uskuteční formou dotazníků i prostřednictvím diskusí. Zaměřit se má například na platové ohodnocení nebo na nástup do zaměstnání po mateřské dovolené.

Když člověk přijde o hlas, může využít moderní technologie, které převedou libovolný text na čtené slovo. Tyto aplikace známe už několik let, přednes je ale strojový a neosobní. Proto vědci ze Západočeské univerzity přišli s projektem konzervace a rekonstrukce hlasu. Pokud tak má člověk před operací, při které mu musí být odejmuty hlasivky, může díky novému programu ke svému okolí opět promlouvat svým hlasem.

Více léčivých látek a hořkých kyselin v chmelu. Toho chtějí docílit čeští vědci, kteří jako první na světě upravili chmel pomocí genetické technologie CRISPR. Techniku už vyzkoušeli na genu, který ovlivňuje barvu, aktuálně už ale pracují na genech ovlivňujících tvorbu látek důležitých v pivovarnictví nebo farmacii. Zavedená technologie by podle nich mohla pomoci vyšlechtit lepší a užitečnější chmel pro budoucí generace.