Plzeňští vědci zkoumají protilátky proti koronaviru, nově se zaměří na očkované třetí dávkou
Zájem lidí o stanovení protilátek proti koronaviru stále stupá. Odborníci z Fakultní nemocnice Plzeň se proto zaměří i na nový postup vyšetření a sledovat hlavně budou výsledky těch, kteří jsou naočkovaní třetí dávkou vakcíny. Vědci budou sledovat tři hlavní parametry, a to protilátky IgG, buněčnou imunitu a provádět budou také neutralizační test, tedy test na protilátky, které přímo "ničí virus“. Tato studie bude ojedinělá nejen v českém, ale i v evropském měřítku. Zkoumat také budou takzvanou buněčnou imunitu organismu po prodělání nemoci covid-19.
„Vzhledem k tomu, že se množí diskuze o ´buněčné imunitě´ jako o hlavním měřítku obrany proti covid-19, rozhodli jsme se zahájit novou studii,“ říká úvodem ředitel FN Plzeň Václav Šimánek.
Vědci z Oddělení imunochemické diagnostiky se zabývají stanovením protilátek proti SARS-CoV-2 jak po prodělaném onemocnění covid-19, tak po aplikaci očkovací látky. S prvním měřením hladin protilátek začali loni v létě. Všichni pacienti byli z Domažlicka, které bylo v té době nejvíce zasaženým okresem v Plzeňském kraji.
„S tím, jak se šířilo onemocnění covid-19, narůstal zájem o stanovení protilátek i mezi zaměstnanci FN. Proto jsme se rozhodli pro studii, kdy jsme zaměstnancům měřili protilátky a zároveň jsme sledovali jejich hladinu vitaminu D. Možnost změření hladin protilátek jsme nabídli i široké veřejnosti a je o ni stále veliký zájem,“ vysvětluje ředitel FN Plzeň Václav Šimánek.
Své zkušenosti využili následně při určení protilátek u lidí po očkování. Hlavním cílem bylo zjistit, jak dlouho poskytuje očkování ochranu proti viru a jaké jsou například rozdíly ve tvorbě protilátek u mužů a žen.
Nižší tvorbu protilátek mají obézní lidé a cukrovkáři
„Zatím jsme provedli více než 13 000 vyšetření a ze studií vyplývá, že protilátky typu IgG přetrvávají přibližně 10-12 měsíců po prodělaném onemocnění covid-19. Po očkování je velká individuální variabilita jak ve výši hladin, tak v době jejich přetrvávání. Lze však spolehlivě říci, že 6-10 měsíců po 2. dávce očkování je lze prokázat. V závislosti na pohlaví a věku jsou rozdíly minimální,“ popisuje náměstek pro vědu a výzkum Ondřej Topolčan.
Dále doplnil, že nižší tvorbu protilátek zaznamenali u pacientů, kteří jsou obézní, u diabetiků, a především u osob s poruchou imunity. Podle něj se lidé i více zajímají o rozdíly hladin protilátek před a po podání 3. dávky vakcíny. Odborníci ale vidí problém v tom, že každá laboratoř stanovuje hladiny protilátek na základě různých metod. Proto pro rozhodování o 3. dávce platí jediné – doba od druhého očkování.
„Abychom lépe pochopili, jak vypadá obranyschopnost organismu proti covid-19, rozhodli jsme se rozšířit spektrum prováděných metod v naší laboratoři. Je samozřejmé, že podrobná specializovaná vyšetření lze provádět jen na omezeném počtu osob, přesto z výsledků můžeme dělat platné závěry pro populaci,“ zdůrazňuje Topolčan.
Výzkumný plzeňské nemocnice ve spolupráci se Zdravotním ústavem v Ostravě udělal skupině 50 lidí, u kterých byly vyšetřeny IgG protilátky, také takzvaný virus neutralizační test. Jde o protilátky, které přímo "ničí virus“. Ukázalo se, že přetrvávání těchto protilátek je minimálně stejné jako u klasických IgG protilátek. Tímto se potvrdilo, že očkování poskytuje velice dobrou ochranu, dodal vědec.
