Po dvou letech s koronavirem se režim Fakultní nemocnice vrací k běžnému provozu. Díky vyrovnanému rozpočtu může zdravotnické zařízení dál investovat do rekonstrukcí nebo pořídit nové vybavení. Výrazné změny se dočká Transfuzní oddělení na Borech. Práce pokračují také u nástavby nad Hemato-onkologickým oddělením, která se příhodně jmenuje Obláček.

Plzeňská fakultní nemocnice (FN) léčila od března 2020 dosud 6197 pacientů s nemocí covid-19 a spolu s brněnskou FN patřila ke dvěma nemocnicím nejvytíženějším pandemií v Česku. Na tiskové konferenci to řekl ředitel plzeňské nemocnice Václav Šimánek. Nyní leží v nemocnici 17 covidových pacientů, z toho jsou čtyři v intenzivní péči, tři z nich napojeni na umělou plicní ventilaci. V době největšího náporu, loni v březnu, bylo v nemocnici s 1739 lůžky až 290 pacientů s covidem.

Z nemocničního lůžka se mohou pacienti v mžiku dostat na ostrov, zahradu nebo třeba na hory. To všechno díky virtuální realitě a nové klinické studii, která probíhá na Oddělení léčebné rehabilitace Fakultní nemocnice Plzeň. Do projektu je zapojená čtyřicítka pacientů, které trápí bolesti a problémy s pohybem horních končetin. Ve virtuálním prostředí hrají pacienti minihry, které je baví a zároveň je vedou ke cvičení.

Tuberkulóza není jediným onemocněním, které je aktuálně v Česku na vzestupu. Například v Plzni eviduje fakultní nemocnice také nárůst HIV pozitivních pacientů. V tomto případě souvisí nárůst zjištěných případů s příchodem válečných uprchlíků. Situace ale zatím nikterak neomezuje chod zdravotnického zařízení.

Fakultní nemocnice Plzeň dnes ráno otevřela takzvaný UA POINT, tedy nonstop ambulanci zajišťující zdravotní péči pro ukrajinské uprchlíky. Reaguje tím na rostoucí příliv lidí prchajících před válkou, kteří hledají zázemí v Plzeňském kraji. Nemocnice poskytne pomoc všem, kteří projdou registračním procesem, a to ve stejné míře, jako pojištěncům zdravotních pojišťoven v ČR

Nově začíná plzeňská fakultní nemocnice poskytovat konziliární činnost multidisciplinárního týmu v rámci paliativní neboli podpůrné péče. Cílem je zlepšit kvalitu života pacientů se závažným onemocněním a jejich rodin, a to s úctou a respektem k jejich přáním a hodnotám.

Šíření poplašné zprávy i obviňování lékařů a zdravotníků, že nechávají umírat pacienty s koronavirem. Toho všeho se měl podle obžaloby dopustit třiašedesátiletý Pavel H. Své počínání při loňské jarní návštěvě Fakultní nemocnice v Plzni celou dobu natáčel. Na videu zachytil svou vážně nemocnou matku i další pacienty. Lékaře také poučoval, jak mají nemocné léčit, a to přípravky ivermektin a isoprinosin. Léky tam také sám přinesl.

Prostředí, které příliš nepřipomíná nemocnici, všudypřítomná zelená barva a příjemný výhled do okolí. To všechno nabízí nový pavilon psychiatrie v Plzni na Lochotíně, jenž odpovídá koncepci reformy psychiatrické péče. Kromě lůžkové části je zde kladen velký důraz na denní stacionář, kde se klienti potkají například s terapií uměním nebo keramickou dílnou. První pacienty z celých jihozápadních Čech začnou lékaři přijímat v nejbližších dnech.

Odborníci z Oddělení imunochemické diagnostiky (OID) Fakultní nemocnice Plzeň zkoumají protilátky proti koronaviru už od roku 2020, kdy se nákaza začala masivně šířit po celém světě. Od té doby provedli laboranti přes osm tisíc vyšetření a jejich výzkumy se staly unikátní nejen v českém, ale i světovém měřítku. Jejich závěry dokládají, že po očkování mají lidé mnohem více protilátek než po prodělání onemocnění.

Plzeňská fakultní nemocnice investovala do programu komplexní ochrany informačního systému 351 milionů korun. Jde o největší projekt v republice ve veřejném sektoru, který si klade za cíl kybernetickou bezpečnost. Z celkové částky činila dotace EU 143 milionů korun.