Pořádně to vře mezi místními na jižním Plzeňsku v okolí Blovic, kde by mělo v nově vymezené akcelerační zóně vyrůst 72 obřích větrných elektráren (VTE), vysokých 250 metrů. S tím ale nesouhlasí obyvatelé města ani jeho vedení. Nespokojení občané zaplnili Lidový dům, kde se na informativním setkání dozvěděli nové informace k chystanému postupu vymezování akceleračních zón. Lidé argumentují tím, že takové obří VTE nepatří do historické kulturní krajiny s vysokou hustotou osídlení.

Dostupné bydlení má být společným zájmem, ale debata o něm v Česku se často zasekává na zkreslených představách. Dominují pohledy z Prahy, mediální zkratky i fráze, které se hezky říkají na konferencích, ale ničemu nepomáhají. Pod povrchem přitom leží jednoduché a realizovatelné kroky, které by dokázaly rozhýbat výstavbu po celé zemi a skutečně zlepšit dostupnost bydlení pro mladé rodiny. Alespoň tak hodnotí současnou situaci generální ředitel Ekonomických staveb David Mencl, který poskytl pro Trade-off rozhovor.

Rekordní částkou ve výši 120 milionů korun podpoří letos Plzeňský kraj své obce díky dotačnímu titulu Program stabilizace a obnovy venkova Plzeňského kraje 2024. Oproti roku 2022 se jedná o navýšení o více než dvacet milionů korun. Obce podaly celkem 369 žádostí za zhruba 150 milionů.

Plzeňský kraj nesouhlasí s metodickým pokynem ministerstva pro místní rozvoj (MMR) k umisťování větrných a fotovoltaických elektráren. Nově se má na zdroje nad 1 MW pohlížet "pouze" jako na technickou infrastrukturu a má stačit vyjádření úředníka, zda je záměr v souladu s charakterem krajiny. Zákonem číslo 19/2023 Sb., jímž se mění energetický a stavební zákon v oblasti obnovitelných zdrojů, by tak de facto došlo k prolomení územního plánu, který je jedním z hlavních nástrojů sloužících k nastavení rozvoje obce a k rozhodování o změnách v území.

Volebním lídrem Pirátů a jejich kandidátem na primátora Plzně je současný opoziční městský zastupitel, grafik a malíř Pavel Bosák. Do komunální politiky se Pavel Bosák zapojil v roce 2010, úspěšně bojoval proti stavbě velkého průmyslového parku v Liticích. S pirátskými kolegy v zastupitelstvu města dlouhodobě vystupují na straně občanských odporů a upozorňují na střety zájmů. Ve vedení Plzně by chtěli provést očistnou změnu s cílem zamezit klientelizmu.

Odložit účinnost vyhlášky ministerstva pro místní rozvoj (MMR) o územních plánech chce město Plzeň až do doby účinnosti nového stavebního zákona. Město se obrátilo na MMR, Sněmovnu i poslance a politické strany, chce od nich pomoci přesvědčit ministra Ivana Bartoše (Piráti), aby odložil její účinnost. Největším problémem vyhlášky, která má platit od 1. července, je to, že MMR nutí města a obce, abych standardizovaly územní plány. Plzeň podporují Praha, Brno, Ostrava a Svaz měst a obcí. 

První změnu Územního plánu Plzeň schválili zastupitelé města. Účinnosti nabude ke konci dubna. Finálnímu schválení předcházel sběr námětů, které obsahovaly například možnost zvětšení velikosti zastavěné plochy objektů v rekreačních oblastech či možnost změny způsobu využití z pozemků nezastavitelných na zastavitelné.

Devadesátihektarová zóna pro výrobu a logistiku by měla v příštích letech vzniknout v katastru pohraničního města Přimdy na Tachovsku u dálnice D5 na Německo. Developerská skupina CPI miliardáře Radovana Vítka, která skoupila pozemky poblíž osady Mlýnec, už dvakrát jednala na městském úřadu. Zatím není hotová vizualizace, řekla starostka Marie Šperková (SNK - Přimda a její obce). Pokud developer zaplní celou plochu, půjde po plzeňských Borských polích o druhý největší industriální park v Plzeňském kraji.