Obrovské pozdvižení vyvolala v Plzni koncem února diskotéka mladých Ukrajinců, kdy její organizátoři akci pojmenovali nešťastným a pro mnohé až provokativním názvem Bandera Party. Akce se už dříve uskutečnily v objektu plzeňské diskotéky Aréna. Řadě lidí u nás ale vadilo, že název akce odkazoval na kontroverzního Stepana Banderu, který byl vůdcem ukrajinských nacionalistů v době druhé světové války. Ti bojovali proti tehdejšímu Sovětskému svazu a to i na straně nacistů. V reakci na drtivou kritiku pak organizátoři událost přejmenovali na Ukrajinskou party. V naší Politické koridě jsem se zeptali plzeňských politiků, co si myslí o akci, která měla kontroverzní název?

Zhruba 69 milionů korun na ubytování uprchlíků z Ukrajiny, kteří dočasně žijí v soukromých penzionech, bytech nebo ubytovnách, vydal Plzeňský kraj shodně za leden a únor. Tato částka je poslední měsíce přibližně stejná. Kraji náklady kompenzuje ministerstvo vnitra, zhruba s dvouměsíčním zpožděním. V červnu by měly kompenzace skončit a mají je nahradit dávky. 

Počty ukrajinských uprchlíků v Plzeňském kraji se od loňského září října nemění. Celkově jich za rok do regionu přišlo zhruba 36 000, zůstává jich odhadem 25 000. Z nich bylo na konci roku zaměstnáno 15 000. Tři čtvrtiny uprchlíků tvoří matky s dětmi a senioři. Přesné počty budou známy poté, co znovu požádají o dočasnou ochranu a do konce března se zaregistrují.

Stamilionové investice do dopravy, zdravotnictví, kultury, rozvoje venkova i dalších oblastí patří k prioritám Rady Plzeňského kraje ve zbytku volebního období do podzimu 2024. Kraj se také musí vypořádat s problematikou válečných uprchlíků z Ukrajiny i se zdražováním energií. Dotace mají podpořit rozvoj venkova. Vize je, aby se kraj stal regionem, jakým byl před třemi roky před pandemií koronaviru a před válkou na Ukrajině.

Ubytovnu pro bezmála 200 válečných uprchlíků vybudoval Plzeňský kraj v Čechově ulici v Plzni bezprostředně po vypuknutí konfliktu na Ukrajině. Po necelém roce fungování prošla ubytovna řadou oprav a aktuálně tam žije zhruba 150 lidí. Pod vedením dobrovolníků organizace TOTEM tam nově vzniklo komunitní centrum pro děti uprchlíků i jejich rodiče, kde mohou trávit volný čas.

Vedení Plzeňského kraje očekává, že počty uprchlíků z Ukrajiny začnou před přicházející zimou více růst. Pokud by stouply na jarní úroveň po ruském vpádu na Ukrajinu, neměl by kraj pro všechny ubytování. Běženců zatím přibývá jen mírně, teď jich do krajského asistenčního centra pomoci v Plzni (KACPU), otevřeného tři dny v týdnu, přichází okolo tisícovky týdně.

Počty uprchlíků z Ukrajiny, kteří přicházejí do krajského asistenčního centra pomoci (KACPU) v Plzni, se po letních propadech opět mírně zvyšují. Výrazně roste podíl těch, kteří požadují ubytování, protože v ČR nemají příbuzné nebo známé. Zatímco v březnu, po začátku ruské agrese na Ukrajině, chtěly v KACPU ubytování jednotky procent běženců, teď se podíl zvýšil na 30 až 40 procent z počtu odbavovaných.

Po klidnějších letních měsících začaly v Plzeňském kraji opět výrazně narůstat počty uprchlíků přicházejících z Ukrajiny. Rychle proto mizí volné ubytovací kapacity. Vedení Plzeňského kraje chce zabránit zahlcení kapacit v asistenčním centru pomoci Ukrajině i ubytovacích kapacit, musí ale zachovat komfort pro příchozí uprchlíky ve stávajícím režimu.

Už téměř 31 200 uprchlíků z Ukrajiny po bývá v Plzeňském kraji, třetina z nich pracuje. Nejvíce jich je zaměstnáno na Tachovsku, téměř 3400. Následuje okres Plzeň-město, kde je nyní registrováno přes 15 300 uprchlíků a práci jich má přes 3100. Mateřské, základní i střední školy v regionu mají ještě dostatek volných míst pro přijímání ukrajinských dětí.

Jen 747 dětí, které s rodiči uprchly před válkou z Ukrajiny dorazilo ke zvláštním zápisům, jež se konaly na plzeňských základních školách. To je podstatně méně, než se původně očekávalo. Město teď bude podle nastaveného harmonogramu společně se spádovými koordinátory řešit umístění dětí do jednotlivých škol.