Poťouchlý Hurvínek se vydal na dráhu kosmonauta. Jeho dvoucentimetrovou figurku vynesla na oběžnou dráhu Země česká družice Planetum 1 umístěná na raketě Falcon 9 společnosti Space X. Tím dobrodružství Hurvínka zdaleka nekončí. Z loutkového řídícího centra v pražském planetáriu s ním bude komunikovat Spejbl, který technice tak úplně nerozumí.

Jiné obdobné mise mají krátkého trvání a končí po několika týdnech či měsících. To však není případ prvního českého technologického nanosatelitu VZLUSAT-1, který funguje již pět let. Na jedinečném úspěchu má velký podíl také tým ze Západočeské univerzity v Plzni (ZČU), jenž je se satelitem stále v kontaktu a zajišťuje jeho povelování. Původní životnost zařízení odhadovali vědci na jeden rok.

Po několika letech příprav vzletěla do vesmíru technologicky nejpokročilejší česká družice VZLUSAT-2. Komunikovat se s ní bude opět prostřednictvím pozemní stanice na Západočeské univerzitě v Plzni. Zařízení vynesla na oběžnou dráhu raketa Falcon 9 firmy Space X Elona Muska. Na palubě nanodružice jsou kromě přístrojů i dvě experimentální kamery a zařízení pro přesnou orientaci, které umožní pořizovat detailní snímky vybraných oblastí na Zemi.

Známé údaje o nejbližším vesmírném sousedovi planety Země jsou opět o něco přesnější a zásluhu na tom má také plzeňský vědec Michal Šprlák z katedry geomatiky Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity. On a jeho australští kolegové Shin-Chan Han a Will Featherstone totiž vyvinuli numerickou metodu, pomocí níž lze určit hustotu uvnitř planetárních těles na základě údajů nasbíraných družicemi.

Tři roky ve vesmíru slaví český technologický nanosatelit VZLUSAT 1. Obíhá kolem Země a po celou dobu sbírá nejrůznější data. Jde o výsledek společného projektu Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu, Fakulty elektrotechnické (FEL) Západočeské univerzity v Plzni (ZČU), ČVUT a řady technologických firem.