V posledních týdnech a měsících můžeme od současného vedení města slyšet mnoho silných slov vůči nejrůznějším skupinám obyvatel. Co začalo diskusí o násilí na lidech bez domova, radikalizací debaty o lidech závislých na návykových látkách, pokračuje nyní v souvislosti s potenciální potřebnou pomocí pro válečné uprchlíky z Ukrajiny. Lídrem této politiky je po hříchu sám primátor města Roman Zarzycký. Ani nesouhlas se současnou vládou, což je jistě legitimní politický postoj zejména od příslušníka Babišova hnutí, nedává právo k otevírání fašizace veřejné debaty A to primátor a spol. přesně dělají.

Díky Žytomyrskému spolku Volyňských Čechů našla Naděžda Plyščuk místo, kde si odpočine od myšlenek na válečný konflikt. S dalšími členy spolku se setkává, zpívá, tančí a trénuje češtinu. Tu se začal učit i její vnuk. O udržování kultury svých předků vypráví v posledním díle seriálu Zapomenutí Volyňští Češi.

V Česku studuje jeho dcera, kterou před nedávnem navštívil. Milovník historie Vladimir Friz vzpomíná, jak při cestě do Prahy nachodil po Národním muzeu několik kilometrů. Poté se ale musel potomek Volyňských Čechů vrátit zpět na Ukrajinu za svými povinnostmi v armádě. Nejen o tom je čtvrtý díl seriálu Zapomenutí Volyňští Češi.

Od začátku války neopustila Ukrajinu. Svitlana Samčišina má sice v Česku řadu příbuzných, ale Žytomyr neopustila ani v době bojů nedaleko města. Zažila tak i noc, kdy tady na jednu ze škol spadla raketa. Nyní už si podle svých slov na život ve válečném konfliktu zvykla. Na Čechy, odkud pochází její předci, však ráda vzpomíná.

Stále mnoho lidí bere situaci okolo rozdělávání ohně na lehkou váhu a táboří v místech, kde je to přísně zakázané. Příkladem může být dvaačtyřicetiletý cizinec, který posedával u ohně v lesoparku na Doubravce. Situaci vyřešili městští strážníci pokutou. Problémová je situace i například u boleveckých rybníků. V této oblíbené rekreační lokalitě jsou sice dvě veřejná ohniště, lidé však často zakládají další v místech, kde nemají co dělat. Na vině jsou většinou Ukrajinci. Město chce v této věci rázně zakročit.

Na počátku války utekla na západ a nakonec skončila až za oceánem. Celou dobu se ale Elena Lagovská chtěla vrátit domů. Nyní je zpět na Ukrajině, kde své přátele učí češtinu. V minulosti tam dokonce založila první a jediný rozhlasový pořad v češtině. O tom i životě v zemi sužované válkou vypráví v dalším seriálu Drbny Zapomenutí Volyňští Češi.

Jejich příbuzní přišli na Ukrajinu v 19. století. Potomci Volyňských Čechů v zemi sužované válkou dál udržují kulturu svých předků, pořádají společné akce a kromě jiného učí školáky český jazyk. Drbna je navštívila v Žytomyru a přináší první díl seriálu Zapomenutí Volyňští Češi.

Žádné pesticidy v obilovinách z Ukrajiny jsme zatím nenašli. Takový verdikt vynesla Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI), která uskutečnila v posledních týdnech desítky kontrol a vyhodnotila část odebraných vzorků. Úřad sídlící v Brně hodlá v dohledu nad pšenicí z východu Evropy pokračovat.

Před dvěma dny publikoval prestižní americký časopis Foreign Affairs společný článek tří zajímavých autorů - českého premiéra Petra Fialy, slovenského premiéra Eduarda Hegera a polského ministerského předsedy Mateusze Morawieckého pod názvem „Svobodný svět musí dál stát za Ukrajinou“ a s podtitulkem „Zmražený konflikt nebo částečné vítězství nevyřeší vůbec nic.“

Ve svých knihách nejčastěji popisuje krvavá léta, která český národ prožíval. V nové knize, kterou vytvořil společně s ukrajinským historikem Radomyrem Mokrykem, mluví o krvavých létech Ukrajiny. Ředitel nakladatelství Academia Jiří Padevět se v dalším díle seriálu Bez servítků rozpovídal nejen o bádání v archivech, ale také o ukrajinské kultuře nebo dopadech zdražování na knihtisk.