Jakub Koreis se coby hokejová naděje podíval do zámoří a v tuzemské lize oblékal dres Sparty, Plzně i Komety Brno. Dnes je úspěšný podnikatel, zastává pozici hokejového komentátora a je spoluautorem nejposlouchanějšího hokejového podcastu Bomby k tyči. Ani jeho nenechává chladného situace na Ukrajině, několika válečným uprchlíkům poskytl azyl a aktivně sleduje situaci v zahraničí, a to nejen z pohledu českých hráčů. Jak válku vnímají, jaké jsou jejich možnosti a jak celá situace ovlivní hokejový svět? I tom jsme pohovořili v rozhovoru pro Plzeňskou Drbnu.

Od začátku fungování Krajského asistenčního centra pomoci Ukrajině (KACPU) v bývalém Prioru prošlo už přes 13 tisíc válečných uprchlíků. Ubytování našlo díky krajskému úřadu 1 113 osob, což je stále pod 10 procent příchozích. Po celém Plzeňském kraji již fungují takzvané adaptační skupiny pro děti od tří let.

Studenti Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni (ZČU) připravují na sobotní odpoledne dobročinný koncert v plzeňské Papírně. Vstupné je sice zdarma, lidé ale budou moci během akce přispět libovolnou částkou, která poputuje k organizaci Člověk v tísni. Ukrajinu chtějí podpořit i mladí umělci ze Sutnarky od nichž můžete v rámci aukce nakoupit jejich díla. Výtěžek opět podpoří válkou zmítanou zemi.

Za tři týdny fungování Krajského asistenčního centra pomoci Ukrajině (KACPU) v Plzni odbavili pracovníci tisíce válečných uprchlíků. Jeho zřizovatele, tedy Plzeňský kraj, bude provoz měsíčně stát dva až tři miliony korun. Peníze jdou především na nájem prostor, energie, platy, zabezpečení a humanitární a materiální potřeby. Podle hejtmana Rudolfa Špotáka (Piráti) bude centrum v provozu ještě několik měsíců.

Až do pozdních hodin pracuje plzeňský podnikatel Tomáš Urbánek s přáteli i dobrovolníky na úpravách čtyř velkých pokojů ve starém domě v Dýšiné na Plzeňsku. Společně tam vymalují a co nejrychleji dovnitř nastěhují potřebný nábytek. Jenže toho je zatím málo, zejména pak postelí. Až bude vše hotové, najde v domě zázemí zhruba dvacítka lidí. Podobně už takto našlo střechu nad hlavou 70 ukrajinských žen a dětí, a to například v Nekmíři, Bolevci nebo v Plasích. Řada z nich se pak aktivně zapojuje do pomoci svým krajanům.

Jsem pro, aby stát razantněji bojoval s dezinformacemi, ale na druhé straně musí být takové věci podloženy zákony, říká zkušený novinář a šéfredaktor webu Aktuality.sk Peter Bárdy o přístupu Slovenska k boji s dezinformacemi. V rozhovoru pro Drbnu se rozpovídal také o tom, jak vražda jeho kolegy Jána Kuciaka změnila přístup slovenských médií k investigativní žurnalistice. Ta se po tragickém úmrtí mladého datového novináře stala součástí běžné práce většiny velkých médií.

Finanční dar ve výši pěti milionů korun na pomoc Ukrajině odsouhlasila v pondělí Rada Plzeňského kraje. Kromě tohoto poputuje na Ukrajinu i jedna sanitka značky Mercedes z majetku Zdravotnické záchranné služby Plzeňského kraje.

I když největší tíha odpovědnosti na zvládnutí uprchlické krize leží v našem regionu na bedrech Plzeňského kraje, které provozuje Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině (KACPU), jímž projdou denně stovky ukrajinských uprchlíků, výrazně pomáhá i město Plzeň. Právě Plzeň a Plzeňský kraj je v naší republice čtvrtým místem, kam míří nejvíce Ukrajinců prchajících před ruskou okupací. V naší Politické koridě jsme se zeptali zastupitelů Plzně, jak hodnotí aktuální pomoc ukrajinským uprchlíkům ze strany města.

Darja Stomatová se narodila v roce 1992 v Kazachstánu. Do Prahy přišla, když jí bylo pět let. Vystudovala tři vysoké školy, mimo jiné žurnalistiku na Univerzitě Karlově. Darju lidé v poslední době znají jako reportérku, která přinášela aktuální informace z války na Ukrajině. Jak konflikt vnímá, jaké zprávy ji chodily během jejího pobytu v Charkově a jaký je její další pracovní plán? I o tom se rozpovídala v rozhovoru pro Drbnu.

Každý den odbaví Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině (KACPU) stovky ukrajinských uprchlíků. K pátečnímu odpoledni evidoval kraj 10 940 lidí, kteří tamtudy prošli. Dnes už bude toto číslo opět o pár stovek vyšší. Zhruba sedm procent Ukrajinců našlo díky krajskému úřadu bydlení, ostatní si ho zajišťují u příbuzných či známých na vlastní náklady. Lidé přespávají i v nouzovém ubytování, hlavně v tělocvičnách.