Od vypuknutí války na Ukrajině vydalo Česko ukrajinským uprchlíkům více než 307 000 speciálních víz. Drtivou většinu uprchlíků tvoři ženy a děti. Podle údajů organizace Člověka v tísni je nejvíce zatíženým městem Plzeň, kde Ukrajinci tvoří už 10 procent obyvatel. Velký nápor zažívají také Karlovy Vary. Organizace proto spojila síly s Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy. Výsledkem je mapa, která by mohla pomoci s hledáním míst pro Ukrajince v méně vytížených regionech.

Dva podobné příběhy, přesto dva odlišné konce. Když se na začátku dubna objevila v médiích zpráva, že učitel dějepisu ze soběslavského gymnázia se veřejně staví na stranu ruských agresorů a podporuje tezi o takzvané denacifikaci Ukrajiny, mnoho lidí bylo v šoku. Byl to vůbec první případ od začátku války, kdy došlo k něčemu takovému ze strany učitele. Několik dní na to pak vyplul na povrch případ učitelky českého jazyka z pražské základní školy, která při hodině opakovala svým žákům proruské dezinformace. Vypovídají tyto dva případy něco i o stavu současného českého školství?

Na krajské sídlo Pirátů v centru Plzně zaútočil zatím neznámý pachatel. Kamenem roztříštil jedno okno a černým sprejem postříkal výlohu. Způsobená škoda se bude pohybovat v řádech desítek tisíc korun.

Celkem 15 ukrajinských občanů různých profesí včetně zdravotníků, zaměstnaly Nemocnice Plzeňského kraje od začátku ruské okupace Ukrajiny. Uprchlíci z Ukrajiny aktuálně nejčastěji pracují v nemocnicích jako uklízečky, pomocní kuchaři a pomocné síly v kuchyni. Zdravotníci zatím nemají k výkonu svého povolání potřebná povolení. Už před začátkem ruské invaze pracovalo v šesti nemocnicích zřizovaných Plzeňským krajem přes 60 Ukrajinců.

„Oni si klidně přijedou v BMW! Kdo z nás to má? Taky mají značkové oblečení a ženské nalakované nehty. A dokonce jsem i viděla takovou, co měla umělé řasy. A ještě mají vstup do zoo za korunu!“ Jak by měl podle Čechů vypadat správný uprchlík?

Úřad práce (ÚP) v Plzni eviduje na pracovištích v regionu přes 4300 nabídek míst od více než stovky firem, které mají zájem zaměstnat válečné uprchlíky z Ukrajiny. Většinou už v nich pracují jejich krajani, kteří nově příchozím pomohou s komunikací. V kraji je nízká nezaměstnanost, aktuálně 2,7 procenta a značný počet volných míst na něž se mohou Ukrajinci také hlásit. Do regionu dosud přišlo podle odhadů vedení kraje 22 000 uprchlíků z Ukrajiny napadené Ruskem. Do vzdělávání v kraji se zapojila téměř čtvrtina ukrajinských dětí od tří do 18 let.

Potravinová banka Plzeň podobně jako humanitární sklad potravinové pomoci Diecézní charity zažívají nápory ukrajinských uprchlíků, hlavně matek s dětmi. Po prvním měsíci, kdy obce i lidé přiváželi množství darů, poslední tři týdny aktivita dárců polevila. Oba potravinové sklady jsou naplněné zhruba ze čtvrtiny až třetiny. Pro potraviny chodí stovky lidí za den a sklady by denně potřebovaly další, protože musí pomáhat také sociálně slabším Čechům a bezdomovcům

Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině v Plzni (KACPU), jímž prošlo od 1. března téměř 19 000 uprchlíků, zavede ode dneška omezený režim. Nově budou v provozu denně od 07:00 do 19:00 všechny přepážky, které běžence komplexně odbaví. Od 19:00 do 07:00 bude KACPU uzavřeno. Pokud přijedou uprchlíci v nočních hodinách, bude tam služba, která lidem bez dohodnutého bydlení zajistí ubytování v dočasném nouzovém přístřeší, které zajišťuje město Plzeň.

Obec Chanovice na Klatovsku se 700 obyvateli ubytovala přes 100 ukrajinských uprchlíků. Třetina je ve sportovním areálu, třetina u šesti českých rodin a třetina u svých blízkých, kteří už mají ve vesnici byty a z nichž někteří tam přišli pracovat už před 20 lety.

V důsledku ekonomické situace doprovázené výrazným růstem cen se musí v případě energií omezovat zhruba polovina domácností. U potravin a pohonných hmot to jsou zhruba dvě pětiny. Vyplývá to z průzkumu společnosti Kantar CZ pro Českou televizi mezi 1200 respondenty. Průzkum televize zveřejnila v pořadu Otázky Václava Moravce.