Chodskými městy a vesnicemi projdou v první polovině února masopustní průvody. Největší a nejvyhlášenější oslavy, které navštěvuje přes 1000 lidí, budou v Postřekově od 9. do 13. února. V nedalekém Mrákově a Klenčí budou jednodenní akce v sobotu 10. února odpoledne. Na Domažlicku se konají průvody s maskami na 30 místech. Velké akce chystají 10. února také třeba Sulislav na Tachovsku, Strážov na Klatovsku i Plzeň a její části.

Novou dřevěnou sošku velblouda získal historický Lábkův pošumavský betlém v plzeňském kostelíku U Ježíška. Zvíře, které je nejen tradiční figurkou betléma, ale také součástí plzeňského městského znaku, nechala pro betlém vyrobit jedna rodina. V kostele se na Štědrý den tradičně sešly desítky lidí při akci Na Ježíška U Ježíška, která od roku 2012 nabízí hudbu, četbu, rozdávání betlémského světla a je pro řadu rodin štědrodenní tradicí.

Vánoce, nejkrásnější svátky v roce, se po světě slaví mnoha různými způsoby. Ve Venezuele se na půlnoční mši jezdí na kolečkových bruslích, ve Španělsku losují tradiční loterii a na Hawai připlouvá Santa Klaus s dárky ve člunu. O Vánocích zkrátka víc než kdy jindy platí, že jiný kraj, jiný mrav.

Dříve bylo v rodinách zvykem dodržovat na Štědrý den tradice, které měly zajistit štěstí a zdraví na celý příští rok. V dnešních dobách se většina z nich už nedodržuje. Některé jsou ale stále oblíbené. Štědrý den je také spojený s řadou pověr.

Betlémské světlo už doputovalo o víkendu do České republiky. Z Rakouska ho jako tradičně přivezli skauti, kteří se následně podílejí na jeho šíření po celém Česku. Letos se o Betlémské světlo starají už po čtyřiatřicáté. Nejprve přivezli skauti světlo z rakouského Lince do Brna. V Plzeňském kraji nejdříve bude Betlémské světlo už 16. prosince v Klatovech.

Šumavští soumaři půjdou tři dny s koňmi a českými výrobky z obilí z Rakouska do Německa. Spolu s německými a rakouskými partnery dojde karavana 12 koní a 40 lidí ve středověkém oblečení z 15. století v sobotu 5. srpna do bavorského Grafenau.

Dříve to byla běžná činnost, dnes se to považuje za raritu. Řeč se o sekání trávy kosou. Tato aktivita ale znovu získává na oblibě, a to i díky akcím pro veřejnost. Například obyvatelé prvního plzeňského obvodu se takto pravidelně scházejí, aby si práci s kosou sami vyzkoušeli pod vedením profesionálních sekáčů trávy.

Léčebná metoda doktora Nešpora dorazila na severní Plzeňsko, konkrétně do obce Chotiná, která je proslulá svými netradičními májkami. Letošním motivem se stal mučedník na kříži a jeho velká láska k pivu. Ukřižovaný alkoholik připomínající Švejka v montérkách nahradil obří prak. Předloni stál před místní hospodou gigantický špekáček. Velký úspěch si i za hranicemi regionu zasloužila také rozlitá plechovka Plzně a především pak legendární paštika.

Natažený prak, gigantické lízátko, legendární paštika nebo rozlitá plechovka s pivem, na kterém si pochutnává přerostlá vosa. To je skromný výčet originálních májek, které staví nadšenci z malé vsi na severním Plzeňsku. Tuto rozvernou tradici místní milují a přespolní mohou jen s napětím čekat, co si tam zase vymyslí.

Velikonoční pondělí patří podle tradic chlapcům a dívkám, mládenci ráno a dopoledne čekají na děvčata, koledují a vyšlehávají je. Děvčatům to má přinášet pohlazení, po němž neuschnou. Na oplátku dostávají od děvčat kraslice.