Zatímco ještě před lety patřili Češi mezi plýtvače jídlem, dnes je to naopak. V popelnicích končí jen zhruba pět procent potravin. Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy změnil chování zákazníků především nárůst cen v obchodech. Kdo na aktuální situaci vydělává nejvíce a jak měla vláda mírnit dopady narůstajících cen? Nejen o tom se rozpovídal bývalý náměstek ministra financí v dalším díle seriálu Bez servítků.

Obrovský úspěch zaznamenala podzimní Sbírka potravin, do které se po celé republice zapojilo přes 1400 prodejen. Celkem se podařilo vybrat 468 tun potravin, z nichž lze připravit až 936 tisíc porcí jídla. Velké naděje vkládala do sbírky také potravinová banka v Plzni, která už měla prázdné sklady. Všechny regály se nakonec podařilo díky ochotě lidí zaplnit. Zboží nyní poputuje zejména matkám samoživitelkám, rodinám v aktuální krizi a opuštěným seniorům.

V prostorách pražské výstavní síně Mánes se začátkem listopadu sešli zástupci mikro a malých podniků, aby společně se zástupci společnosti Mastercard stáli u spuštění unikátního programu Strive Czechia. Tato iniciativa má během tří let pomoci 250 tisícům českých mikro a malých podniků v rozvoji v digitální ekonomice. Mezi hlavní cíle programu patří rozvoj financování drobného podnikání nebo podpora využívání digitálních nástrojů.

Nákup bez účtenky nebo na černém trhu, práce na černo, nepřiznání celého příjmu nebo třeba výplata mzdy „na ruku“. To jsou podle Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) nejčastější tuzemské aktivity v zóně šedé ekonomiky. Podle ekonomů se ji ale daří potlačovat například díky častější akceptaci platebních karet.

V důsledku ekonomické situace doprovázené výrazným růstem cen se musí v případě energií omezovat zhruba polovina domácností. U potravin a pohonných hmot to jsou zhruba dvě pětiny. Vyplývá to z průzkumu společnosti Kantar CZ pro Českou televizi mezi 1200 respondenty. Průzkum televize zveřejnila v pořadu Otázky Václava Moravce.

Loňské jarní kolo Sbírky potravin museli kvůli koronaviru pořadatelé zrušit. Letos se za přísných hygienických opatření už mohla akce uskutečnit. V Plzeňském kraji dárci odevzdali přes 14 tun jídla a drogerie. Ještě ale nejsou započítané výtěžky ze statických a online sbírek.

Milé poslankyně, milí poslanci. Vzpomínáte? „Slibuji na svou čest, že svůj mandát budu vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.“ Tato slova přednesl/a každý/á z vás po vašem zvolení na první schůzi poslanecké sněmovny.

Na Velký pátek budou muset mít všechny obchody zavřeno, běžně nesmějí být prodejny nad 200 metrů čtverečních podle zákona o prodejní době v maloobchodě v provozu jen na Velikonoční pondělí. Nařízení vyplývá z platného vládního usnesení v boji proti koronaviru, kdy ve státní svátky mohou fungovat jen čerpací stanice, lékárny či prodejny na letištích nebo nádražích.

Dlouho očekávané otevření maloobchodů se nekoná. Pandemická situace není podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka dobrá, dál se šíří britská mutace viru a proto není rozvolnění opatření na místě. Havlíček přitom ještě před několika dny navrhoval zrušení zákazu maloobchodního prodeje od pondělí za přísnějšího režimu. Podle Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR by se vláda nejprve měla dohodnout a až poté mluvit do médií.

Jaká pravidla budou platit od pondělka? Zatím nikdo netuší – vláda sice dopředu věděla, že hrozí odmítnutí nouzového stavu, ale nepřipravila žádný plán B. Rok po začátku epidemie jsme opět v situaci, že nikdo neví, co jej za tři dny čeká. A tak nezbývá nic jiného, než se zase jako už tolikrát postarat sami a nastavit pravidla, která dávají smysl.