Obce z Pošumaví podaly kvůli vrtům souvisejícím s plány na úložiště jaderného odpadu kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Pošumaví je jednou ze čtyř lokalit zvažovaných pro stavbu hlubinného úložiště jaderného odpadu. Koncem dubna obce neuspěly u Městského soudu v Praze se správní žalobou proti rozhodnutí ministerstva životního prostředí (MŽP), které v jejich lokalitě přes odpor všech obcí povolilo geologické průzkumy. Stížnost podaly obce prostřednictvím právní kanceláře po obdržení rozsudku.

Jaderná elektrárna Temelín začala s přípravou rozsáhlé modernizace elektroinstalací. Obměna se týká stovek rozvaděčů a jde o jednu z největších technologických změn od začátku provozu zařízení. Zakázku zajistí mezi roky 2028 až 2032 plzeňská společnost ŠKODA JS ze Skupiny ČEZ.

Proti zvažované stavbě hlubinného úložiště radioaktivních odpadů v oblasti Březový potok na Klatovsku budou lidé z Pošumaví protestovat v sobotu 26. dubna. Požadují posílení práv obcí při konečném rozhodování o lokalitě, kterou má podle platného zákona vybrat výhradně vláda do roku 2028. S transparenty budou od 14:00 přecházet ve Velkém Boru hlavní silnici Plzeň - Horažďovice, kudy projíždí denně 15 000 aut.

Platforma proti hlubinnému úložišti radioaktivního odpadu se obává toho, že případná stavba více jaderných bloků v ČR výrazně zvýší požadavky na množství radioaktivních odpadů, které má úložiště pojmout. Vláda rozhodnutím z minulé středy poptat po firmách EDF a KHNP závazné nabídky až na čtyři nové velké jaderné reaktory mění také parametry budoucího úložiště vyhořelého jaderného paliva. Řekl to Michael Forman, starosta Horažďovic (Občané HD) a mluvčí platformy, která sdružuje obce a spolky ze všech čtyř lokalit zvažovaných pro stavbu úložiště v ČR. Finální místo má být jasné v roce 2028.

Šedesát kontejnerů na použité jaderné palivo dodá elektrárně Temelín plzeňská firma Škoda JS, která vyhrála výběrové řízení. První dodávka se uskuteční v roce 2029, přičemž hodnota zakázky se pohybuje v jednotkách miliard korun. Plný kontejner, jemuž v elektrárně přezdívají Škopek, váží 115 tun a vyhořelé palivo v něm může být až 60 let.

Vybudování hlubinného úložiště jaderného odpadu včetně jeho stoletého provozu má podle úředníků přijít na 130 miliard korun. Bude to ale spíš více. Na jaderném účtu je nyní jen 36 miliard korun a ČEZ tam zatím každý rok posílá asi 1,7 miliardy.

Téměř 3,5 tisíce tun vysoce radioaktivního paliva z jaderných reaktorů „odpočívá“ ve speciálních kontejnerech skladů v areálech dvou jaderných elektráren v Česku. A zůstanou tak ještě asi tři desetiletí, než bude vybudováno hlubinné úložiště. Anebo stát a ČEZ najdou jiné řešení.

Před rokem vláda schválila výběr čtyř doporučených lokalit pro umístění hlubinného úložiště radioaktivního odpadu - Březový potok na Klatovsku, Horka mezi Třebíčí a Velkým Meziříčím, Hrádek u Jihlavy a Janoch u Temelína. Zástupci uvedených obcí kritizují skutečnost, že vláda premiéra Babiše je u konce, ale zákon, který měl zajistit respektování zájmů obcí a jejich občanů při výběru a povolování hlubinného úložiště vysoko radioaktivních odpadů, stále neexistuje.

Kontejner vydrží velký přetlak, vysoké teploty a bezpečně odstíní radioaktivní záření. Podobný vyvíjejí i další země jako například Švédsko nebo Francie. Pro hlubinné ukládání odpadu z českých jaderných elektráren Dukovany a Temelín ho sestrojila plzeňská Škoda JS. Vývoj tohoto obalového souboru si objednala státní organizace Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO).

Koncert skupiny Zrní pro Česko bez úložiště jaderného odpadu se i s doprovodným programem uskuteční v sobotu 10. července poblíž malebné obce Maňovice u Pačejova na Klatovsku. Víska leží přímo v srdci jedné z vytipovaných lokalit pro plánované jaderné úložiště. Vláda loni schválila výběr čtyř doporučených lokalit pro umístění hlubinného úložiště radioaktivního odpadu - Březový potok na Klatovsku, Horka mezi Třebíčí a Velkým Meziříčím, Hrádek u Jihlavy a Janoch u Temelína.