Obcím ohroženým budováním úložiště jaderného odpadu chybí zákon, který měl zajistit respektování jejich zájmů

„Legislativní rada vlády přerušila projednávání návrhu, který vládě po letitých průtazích předložilo Ministerstvo průmyslu a obchodu. Jeho obsah je však ve vážném rozporu nejen s dotčenými obcemi sdruženými v Platformě proti hlubinnému úložišti, ale i se Svazem měst a obcí ČR,“ uvedl Antonín Seknička, místostarosta obce Cejle z lokality Hrádek a současný mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti.

Samosprávy podle zástupců platformy od zákona očekávají výraznější posílení svých možností při rozhodování o úložišti, jaké je starostům slibováno od roku 2011, kdy první práce na této legislativě začaly a které požaduje český atomový zákon i evropská směrnice. „Očekáváme, že nová vláda v souladu se svojí koaliční smlouvou návrh přepracuje ve spolupráci s obcemi,“ zdůraznil Seknička.

Návrhu zákona od ministra Karla Havlíčka, který má Platforma k dispozici, vytýkají obce zejména skutečnost, že navržená míra zapojení obcí a veřejnosti do procesu rozhodování o výběru lokality pro úložiště je nedostatečná a nemůže zajistit respektování zájmů obcí a jejich občanů. „Skutečně efektivní může být jen tehdy, pokud obce či veřejnost mohou ovlivnit, zda v dané lokalitě vůbec bude proces pokračovat. To lze zajistit uložením povinnosti Správy úložišť vyžádat si před zahájením konkrétního řízení souhlas dotčených obcí,“ shodují se členové Platformy.

„Předložený návrh věcného záměru téměř zcela opomíjí zapojení veřejnosti a dělá z občanů obcí prakticky pouhé statisty při povolovacích řízeních. V návrhu chybí systémové nastavení kompenzací pro obce pro celý proces vyhledávání a výběru lokality pro úložiště, jeho povolování a provoz,“ konstatoval mluvčí.

Představitelé obcí reálně podle dnešních právních norem nemají příliš možností, jak obhajovat zájmy svých občanů při hledání místa pro úložiště. Pouze v některých povolovacích řízeních mohou podat své připomínky nebo se odvolat, rozhoduje však úřad nebo ministr, v jehož zájmu je povolení vydat. Případná žaloba nemá odkladný účinek na provádění průzkumných či stavebních prací. Spolurozhodování samospráv, které Platforma žádá, je princip běžně používaný v mnoha demokraticky vyspělých zemích a rozhodně pak v těch, kde již pokročili v povolování úložiště, jako ve Švédsku nebo Finsku.  

„Po ministrech průmyslu, kteří narovnání postavení samospráv vůči státním úřadům při hledání hlubinného úložiště vysoce radioaktivních odpadů jen odsouvali na své nástupce, čekáme od nové vlády výraznější obrat. Nabízíme k tomu i pomocnou ruku,“ dodal Antonín Seknička.

„Uvědomuji si citlivost celého procesu a spoustu otázek ze strany veřejnosti, proto jsme se čtyřmi lokalitami v přímém kontaktu a chceme být maximálně transparentní a posílit vzájemnou důvěru. Věřím, že se nám podaří dostát našim společným závazkům a zodpovědnosti za zajištění konce palivového cyklu a najít finální lokalitu pro úložiště, která bude nejlépe splňovat přísná kritéria, především však bezpečnost,“ uvedl před nedávnem ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).

Na čtyřech vybraných lokalitách se uskuteční výzkumné a průzkumné práce kvůli výběru finální a záložní lokality, které by měly být potvrzeny do roku 2030. Platforma proti hlubinnému úložišti sdružuje 51 členů (35 obcí a měst a 16 spolků) za účelem prosazení změny v přístupu státu k nakládání s vyhořelým jaderným palivem a dalšími radioaktivními odpady, který se nebude omezovat jen na hlubinné úložiště. Platforma dále prosazuje, aby rozhodnutí o výběru lokality pro případné ukládání bylo podmíněno předchozím souhlasem dotčených obcí.

Státem plánované hlubinné úložiště radioaktivního odpadu má být zařízením, v němž se má skladovat odpad z jaderných reaktorů a všechny ostatní radioaktivní odpady vyprodukované na území ČR, které nemohou být uloženy do stávajících přípovrchových úložišť. Má být umístěno zhruba 500 metrů pod zemským povrchem, se zahájením provozu od roku 2065.