Kolbiště před katedrálou, středověká řemesla na náměstí i sokolníci v Mlýnské strouze. Město Plzeň se přeneslo zpět v do doby svého založení před 730 lety králem Václavem II. Velkolepé oslavy výročí přilákaly v sobotu 31. května tisíce lidí, program pokračuje i v neděli.

Do atmosféry středověkého města se Plzeň ponoří o víkendu 31. května a 1. června. Historické slavnosti konané u příležitosti 730. výročí založení města oživí dobu krále Václava II. Ten dorazí se svou početnou družinou a převezme klíče od města.

Pátý ročník čtyřdenního festivalu právě odstartoval a nabídne přes tři desítky celovečerních i dokumentárních snímků z celého světa. Promítá se v areálu DEPO2015 a diváci se mohou těšit hned na 18 premiér i doprovodný program v podobě přednášek či kvízů.

V rámci rekonstrukce spodního nádvoří v areálu borského zámku odhalili archeologové dřevěné středověké potrubí. Tento ojedinělý a unikátní nález podle kastelánky souvisí s vodním příkopem, který původní hrad v Boru obklopoval. Kromě toho odkryli historici i další zajímavosti jako jsou například vynášecí oblouky, které se využívaly při stavbě na podmáčeném terénu.

Vyzkoušet si středověk na vlastní kůži mohou návštěvníci největšího archeoparku na území Bavorska. Unikátní muzeum se nachází jen pár kilometrů od Tachova, proto spolu regiony úzce spolupracují. Novým projektem je stavba přírodní osady Bärnau.

Při výzkumné expedici do jižního Kyrgyzstánu nalezli archeologové Fakulty filozofické (FF) Západočeské univerzity v Plzni sedm sídlištních pahorků. Ty poskytují obraz o životě na známé euroasijské Hedvábné stezce od 1. tisíciletí před Kristem. Výzkum propojuje archeologii s geologií, pedologií, paleobotanikou a etnografií.

Plzeňská galerie spravuje sbírku čítající úctyhodných 13 tisíc výtvarných exponátů o hodnotě kolem 1,5 miliardy korun. S tím nejlepším se nyní může veřejnost seznámit na výstavě reprodukcí obrazů pod širým nebem. Umístění panelů přitom není náhodné, stojí totiž v místě U Zvonu, kde by měla v budoucnu vyrůst nová budova galerie. Plzeňský kraj jako zřizovatel její zbudování plánuje už více než deset let.

Přímo pod okny své katedry nalezli archeologové Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni středověkou studnu, která vznikla zřejmě ve 13. století. Tedy v době založení samotné Plzně. Se svými téměř 17 metry byla nejhlubší ve městě a po staletí se v ní hromadil odpad, který lze bez nadsázky označit za poklad. Lze z něj totiž vyčíst, jak žili Plzeňané už v dobách Rudolfa II.

Sčítání je jednou z nejstarších statistických akcí vůbec. Jeho historie v českých zemích sahá až do středověku. Pravidelná sčítání lidu v českých zemích však stanovil až patent císařovny Marie Terezie z roku 1753. Za první moderní sčítání je pak považováno to z roku 1869.

Česká republika si dnes připomíná odkaz církevního reformátora Jana Husa, který byl pro své názory upálen před 605 lety na koncilu v německé Kostnici. Lidé si mohou jeho památku připomenout na bohoslužbách v Betlémské kapli v Praze, v Husově rodišti - Husinci u Prachatic nebo na Kozím Hrádku na Táborsku, kde pobýval, když nesměl kázat v Praze. Kromě snah o reformu církve i společnosti je Husovi připisováno autorství traktátu O českém pravopise, který odstranil z češtiny spřežky a zavedl diakritická znaménka. Šestý červenec je v českém kalendáři státním svátkem od roku 1990.