I při distanční výuce by se děti měly hýbat, aby z věčného vysedávání u počítače nezakrněly. Motivovat je k tomu má celá řada her a akcí. Na některých školách z toho ale udělaly povinné úkoly, které chtějí známkovat. Řada rodičů je z toho ale nešťastná. Už tak mají svých starostí dost a nemají čas pobíhat s dětmi venku. Nehledě na to, že aby to děti doložily, musí mít aplikaci v chytrém telefonu nebo hodinkách.

Jedná se o jedno z nejrychleji rostoucích odvětví zábavního průmyslu vůbec, v roce 2018 činil celosvětový obrat esportu neuvěřitelných 140 miliard USD, tedy zhruba 60 procent českého HDP za stejný rok. Profesionální hraní stříleček, klikaček a strategií tak vydělává třikrát více než celý filmový průmysl dohromady a světoví top hráči počítačových her začínají stále více připomínat špičkové hráče klasických sportů. Tedy s tím rozdílem, že e-atleti berou více peněz.

Už tak se řadíme mezi národy, které mají „nejtlustší děti Evropy“. Každé 4. dítě v České Republice trpí nadváhou a každé 7. pak obezitou. Masivně přibývá i dětí s morbidní obezitou. Něco to o nás a našem životním stylu vypovídá. V Česku se v této zvláštní době rozmohlo otužování, běhání a workoutové posilování. Ale rozmohlo se i hraní videoher na různých platformách, obrovská a cílená propagace sociálních sítí, izolace dětí a podobně. Populace se dělí na aktivní sportovce a lidi sport ignorující. Pomyslné nůžky se nám v této době rozevírají jak mezi dospělými, tak i mezi dětmi. 

Kouč Pavel Vrba, který s Plzní vybojoval tři mistrovské tituly a třikrát si s ní zahrál základní skupinu Ligy mistrů, míří do Sparty. Zvážit nabídku vést pražský celek místo odvolaného Kotala pro Vrbu údajně nebylo složité. S otevřenou náručí jej ale rozhodně nevítají fanoušci, kteří téměř vzteky trhají permanenty. Plzeňští trenéra na sociálních sítích označují za zrádce.

V Česku se blížíme k počtu milionu těch, kteří prodělali covid-19. Milion příběhů z nich 15 tisíc skončilo tragicky. Covid se nevyhnul ani sportovcům. I hlavní trenér RunCzech Martin Levý onemocněl. Sám tomu nechtěl zpočátku věřit. Sám běhával i 200 kilometrů týdně a nyní je rád, když pomalým tempem uběhne 3 kilometry. V rozhovoru pro ostatní sportovce sdílí zážitky s touto nemocí a mluví také o tom, jak se dostat zpět do formy. Samotný průběh nemoci přirovnává k dýchání s igelitovým sáčkem na hlavě.

Bylo to napínavé, ale nakonec může atletická halová sezóna začít. První závod na sebe nenechá dlouho čekat a odehraje se již tuto sobotu. Klasické atletické mítinky letos nahradí série několika závodů pod názvem Halová atletická liga. V prvním kole, které se uskuteční v pražské Stromovce nebudou chybět ani závodníci z plzeňského klubu.

Leden bývá velmi často měsícem, ve kterém se fitness centra plní novými tvářemi, které se od nového roku rozhodli začít na sobě pracovat. Letos je tomu ale jinak. Fitka zejí prázdnotou a lidem tak nezbývá než začít plnit svá předsevzetí z provizorních domácích nebo venkovních posiloven. Donutit se ke cvičení v těchto podmínkách bývá ale velmi obtížné. Kde začít a jak udržet motivaci? O tom jsme se bavili s osobními trenéry Davidem a Ivou Bokůvkovými.

Dodržujeme veškerá hygienická opatření, zatím se u nás od března nikdo nenakazil a stejně naše činnost vadí, říká zakladatelka a lektorka projektu Tanec v Plzni Jana Kučerová. I proto se zapojila do iniciativy Klik za fair play, která upozorňuje, že je důležité myslet také na to, co s námi udělá dlouhodobý nedostatek pohybu, to platí zejména u dětí, které teď místo tréninků na sportovištích sedí doma u televize nebo nad domácími úkoly.

Běžkyně Tereza Hrochová, házenkáři A-týmu plzeňského Talentu Ondřej Šafránek, Tomáš Nejdl, Jan Chmelík, Filip Herajt a mnoho dalších talentovaných a úspěšných sportovců, ti všichni jsou studenty Západočeské univerzity v Plzni (ZČU). Chtějí budovat svoji sportovní kariéru, ale pro svoji budoucnost považují za důležité také studium.

Novou rozcvičovnu postavilo město Plzeň na Atletickém stadionu ve Skvrňanech. Nahradila původní, která již neodpovídala potřebám většího počtu tréninků atletického klubu. V nové budově vznikly tréninkové sektory pro vrhy a hody, pro skoky do výšky a skoky o tyči, sloužit bude i pro běžecké disciplíny. Jde o investici za 23,5 milionu korun.