Češi patří mezi evropskou špičku v třídění. V současnosti rozděluje odpad do barvených kontejnerů nebo popelnic 73 procent obyvatel. I přesto je s tříděním odpadu spojeno několik polopravd a nepřesností, kvůli kterým končí v kontejnerech odpad, který tam nemá co dělat. Jaké chyby dělají Češi v třídění nejčastěji?

Nové a skoro nenošené oblečení, které akorát zabírá místo ve skříni. Která z nás by to neznala. Jenže, co s tím? Vyhodit takové kousky je mnohdy škoda, a proto je tu Swap! Tedy akce s podtitulem „Přines, vyměň, odnes, recykluj," a o to také jde. Věci z druhé ruky totiž nemusí být vždy špatné.

Od začátku srpna nebudou sběrné dvory měst a obcí odebírat vysloužilé televizory a monitory značky Samsung. Společnost Asekol, která zajišťuje ekologickou likvidaci odpadu ze sběrných dvorů, totiž oznámila Svazu měst a obcí, že elektroniku Samsungu nebude odebírat a odvážet, protože od konce minulého roku nemá s korejským výrobcem smlouvu a sběr od té doby prováděla na své náklady.

Zkuste si tipnout, jaké procento odpadu vyprodukovaného v tuzemsku končí na skládkách bez dalšího využití. Deset, dvacet nebo dokonce třicet procent? Málokdo by hádal, že je to téměř padesát procent. Zbylých pětatřicet procent najde využití díky recyklaci (mnohdy mimo území EU) a jen sedmnáct procent je opětovně energeticky využito například na vytápění nebo výrobu elektřiny. Směrnice EU přitom už za pár let budou požadovat radikální změnu tohoto poměru. Bez dalších zařízení pro energetické využití odpadu, kterým se zkráceně říká ZEVO, to ale nepůjde.

Češi stále zůstávají premianty v třídění odpadu. Ukazují to čísla za loňský rok. Meziročně dosáhli dalšího zlepšení v množství vytříděného odpadu, a to již poněkolikáté v řadě. V roce 2019 vytřídil každý z nás v průměru 51,3 kilogramu papíru, plastů, skla a nápojových kartonů. To je meziroční nárůst o více než dva kilogramy.

Jaký je rozdíl mezi tříděním a recyklováním? A co znamenají například pojmy re-use, upcyklace, downcyklace, LCA a další. S odpady se pojí řada termínů, ve který nemá mnoho lidí jasno. Pojďme si společně ujasnit ty nejpoužívanější.

Bez plastových lahví, které známe pod pojmem PET lahve, si dnešní život jen těžko dokážeme představit. Měkké čiré či zabarvené obaly na nápoje používáme už rovných osmdesát let. Pomyslnou cestu PET lahve, která končí recyklací, zmapovala Drbna v dnešním textu.

Novou dlouhodobou volně přístupnou expozici na nádvoří DEPO2015 vytvořil plzeňský umělec Benedikt Tolar, jehož hlavními tématy jsou ekologie a recyklace. V reakci na nadbytek materiálu, potřebu recyklace i nedostatek zeleně představuje na nádvoří DEPO2015 originální instalaci AUTOPARK.