Přesně před 20 lety zažila Plzeň nejhorší záplavy v novodobé historii města. Způsobily škody za 562 milionů korun a padlo jim za oběť 22 domů. I přes mnohdy dramatické situace, kdy se městem valila i víc než tisíciletá voda, nepřišel nikoho o život ani nebyl těžce raněn. Kdyby se podobně silné povodně opakovaly dnes, díky protipovodňovým opatřením i moderním technologiím by tak vážné následky pravděpodobně neměly, uvedl primátor Plzně Pavel Šindelář (ODS).

Nové a poměrně velké tůně jsou součástí dokončované protipovodňové hráze na potoku tekoucím od rybníka Tři vrby přes domažlický Hanův park. V případě povodní pustí tůně jen určité množství vody. Před časem dokončili v Domažlicích také stavbu protipovodňových zídek a sypané hráze v rokli pod Vavřinečkem.

Kamenný Újezd na Rokycansku je z devíti měst a obcí podél řeky Klabavy nejdále v přípravě protipovodňových opatření za více než 100 milionů korun. Obec dokončuje územní projektovou dokumentaci za 1,5 milionu korun, poté ji s územním rozhodnutím předá Povodí Vltavy. Novinářům to řekla starostka Jarmila Vaňourková (SNK pro Kamenný Újezd). Klabava při povodních v kraji nejrychleji stoupá a zaplavuje obce téměř každý rok.

Rokycany budou samy řešit protipovodňová opatření na řece Klabavě za stovky milionů korun. Ve čtrnáctitisícovém městě se o nich hovoří už zhruba 15 let, ale dosud je připravovalo Povodí Vltavy. Stavby budou nákladnější, protože zahrnou větší území a veřejný prostor kolem řeky. Do konce roku zadá město studii, která bude přesně definovat rozsah území, řekl místostarosta Jan Šašek (ODS). Město doufá, že získá národní i evropské dotace.