Rokycany zadají studii protipovodňových opatření na Klabavě
Rokycany budou samy řešit protipovodňová opatření na řece Klabavě za stovky milionů korun. Ve čtrnáctitisícovém městě se o nich hovoří už zhruba 15 let, ale dosud je připravovalo Povodí Vltavy. Stavby budou nákladnější, protože zahrnou větší území a veřejný prostor kolem řeky. Do konce roku zadá město studii, která bude přesně definovat rozsah území, řekl místostarosta Jan Šašek (ODS). Město doufá, že získá národní i evropské dotace.
Opatření mají ochránit město před častými záplavami na Klabavě, jejíž hladina stoupá při velké vodě nejrychleji z řek v Plzeňském kraji. Poslední větší voda zasáhla město v roce 2013.
"Vracíme se vlastně úplně na začátek. Chceme řešit celé území, současná protipovodňová opatření zpracovaná Povodím neřešila například Práchovnu. Studie by měla řešit také veřejný prostor kolem řeky, nejen samotné koryto, hlavně v centru kolem Rokycanovy ulice," uvedl. Po studii, která by měla být brzy, nechá město zpracovat projekt staveb, což si vyžádá zhruba rok. Město částečně využije současný projekt Povodí Vltavy, minimálně datové podklady, například o průtocích.
"Jsme v kontaktu s Povodím, získáváme od nich podklady a z nich budeme vycházet i při zadávání studie. Budeme to konzultovat s Povodím, aby to odpovídalo i jejich potřebám," uvedl Šašek. Město bude nově zadavatelem staveb, Povodí bude vystupovat jen jako správce toku.
Studie prověří možnosti využití veřejného prostoru podél řeky přírodě blízkým způsobem, které navrhovaly občanské iniciativy Chceme zpět k řece a Kulíšek. Povodí pro ně sice upravilo původní projekt, ale požadavky iniciativ akceptovalo jen částečně.
Protipovodňová opatření budou po celé zhruba dvoukilometrové délce toku Klabavy ve městě. Odhadované náklady podle projektu z roku 2007 činily půl miliardy korun, nejdražší jsou úpravy koryta. Město spoléhá na dotace. "Stát se k řešení protipovodňových záležitostí staví velmi kladně. Chceme projekt trochu skloubit také s opatřeními proti suchu," řekl Šašek. K této podpoře se hlásí ministerstva zemědělství a životního prostředí a s penězi na ně počítá také EU v novém plánovacím období.
