Plzeň opraví za desítky milionů korun budovu ředitelství Zoologické a botanické zahrady města Plzně vedle lochotínského amfiteátru. Desítky let starý objekt nevyhovuje současným požadavkům. Po zateplení se sníží náklady na provoz budovy a zaměstnanci získají lepší zázemí pro odbornou činnost. Náklady budou 35 milionů korun, hotovo má být zhruba za rok, uvedl primátor Roman Zarzycký (ANO).

Velmi bizarním způsobem se rozhodl „pohnojit“ stromy ve volné přírodě za plzeňským autokempem na Ostende dvaasedmdesátiletý senior. Svědci ho přistihli přímo při činu, kdy do lesa odvážel odpad i plastové odpadky, které pak rozhazoval mezi stromy. Přivolaným strážníkům městské policie pak tvrdil, že tímto způsobem přírodu hnojí.

Pět let existující velká přírodní rezervace Janovský mokřad vedle dálnice D5 u Nýřan za Plzní láká turisty na desítky tažných ptáků, pratury a exmoorské pony, což je divoké plemeno koně domácího. Návštěvníci, jichž už jsou ročně tisíce, ji označují jako zoo ve volné přírodě. Zvířata včetně tisíců tažných ptáků mohou sledovat ze tří rozhleden, ale vidí je i projíždějící řidiči, řekl správce mokřadu a ornitolog David Melichar.

Třídění odpadu se stalo každodenní součástí většiny Čechů. A aby bylo co nejdostupnější, seznam míst, kde lze už třídit se neustále rozrůstá. Díky tomu už můžeme naprosto běžně třídit nejen ve svých domovech, na ulici, v práci, ale také při sportovních aktivitách. Díky projektu Třídíme na sněhu je v posledních letech běžné třídit i na horách. Ve vybraných lyžařských areálech mohou návštěvníci třídit do barevných třikošů.

Celkem 553 volně žijících zvířat 59 druhů přijala loni do péče záchranná stanice živočichů, která působí při Českém svazu ochránců přírody Rokycany. Předloni se rokycanští zvířecí záchranáři postarali o 631 volně žijících zvířat v nouzi. Stanice působí na území okresů Rokycany a Beroun a také Hořovic od roku 1990 a za 35 let činnosti její péčí prošlo 11 700 živočichů, především ptáků, řekl vedoucí stanice Pavel Moulis.

Opravou lesních cest na Dubové hoře v Liticích, na Valše i na Kokotsku se pochlubili správci plzeňských městských lesů. Správa veřejného statku města Plzně (SVS) za opravy zaplatila téměř 12 milionů korun včetně DPH. Vyasfaltování lesních cest ovšem plzeňská veřejnost v diskusi na sociálních sítích tvrdě zkritizovala a označila ho za zničení životního prostředí.

Většina návštěvníků i obyvatel Šumavy je ráda, že se do zdejší přírody navrátil rys. Je její součástí už více než 40 let. Méně pozitivně je vnímán návrat vlka, kde jsou podle průzkumu názory lidí zhruba půl na půl. Striktně však veřejnost odmítá možnost návratu nebezpečného medvěda do šumavské přírody. Průzkum se uskutečnil mezi návštěvníky, místními obyvateli i starosty 17 šumavských obcí z celkového počtu 22 oslovených.

Hned dva čeští zástupci uspěli v prestižní Evropské ceně za ekologické zahradničení, kam se přihlásilo 70 projektů z devíti zemí. Do finále jich porota nominovala 30. Nakonec uspěla brněnská komunitní Zahrada 5 elementů a Prvorepubliková zahrada z Janovic nad Úhlavou na Klatovsku.

Hru dvouměsíčních rysích dvojčat společně s jejich mámou zachytila fotopast umístěná na území NP Šumava. Takto krásné a vzácné okamžiky z volné přírody vznikají opravdu jen výjimečně. Záběry pořídila nezisková organizace Alka Wildlife, která se s nimi teď pochlubila. Aktuálně čítá česko-bavorsko-rakouská rysí populace v oblasti Šumavy a Bavorského lesa zhruba 130 jedinců starších jednoho roku.

Jako úplně první natočila letos začátkem srpna ve volné přírodě vlka, který uprchl z výběhu Návštěvnického centra Srní. Stalo se tak v obci Kundratice na Hartmanicku a odstartovala se tím rozsáhlá pátrací akce po vlčích uprchlících. Teď se Stanislava Řetická potkala ve volné přírodě i se slavným losem Emilem. Také jeho natočila a nafotila na mobil.