Místo bílého pláště mají huňaté kožichy a za pacienty klidně hupnou i do postele. Řeč je o fence zlatého retrívra Zafi a kočce Ori. Tito zvířecí terapeuti pravidelně navštěvují rokycanskou nemocnici. Pacienty nejen potěší, ale mnohdy je i rozpovídají a probudí v nich vzpomínky na jejich domácí mazlíčky.

Místo bílého pláště mají Agnes a Elis světlé huňaté kožichy. Tyto fenky plemene samojed společně chodí do Nemocnice následné péče v Horažďovicích, kde pomáhají pacientům s rehabilitací. Navštěvují je jednou týdně a dělají jim obrovskou radost. Dokonce rozpovídají i méně mluvné pacienty. Na canisterapeutické zkoušky se připravuje i Ardy, fenka poměrně vzácného plemene pyrenejský ovčák, která rozdává radost na dětském oddělení Klatovské nemocnice.

Výchova asistenčního psa začíná už od štěněte, které si musí zvykat například na ruch v nákupních centrech nebo chůzi po různých typech povrchu jako je trávník nebo eskalátory. Poctivou přípravou na výcvik u Pomocných tlapek absolvovala i labradoří fenka Faty. Té teď trenéři podle jejích schopností vyberou nejvhodnější druh práce a najdou jí nového pána. Když si vzájemně padnou do oka, budou Faty cvičit dalších až pět měsíců přímo na míru potřebám nového páníčka.

Organizace Pomocné tlapky ze Starého Plzence předala za 21 let 255 asistenčních, vodicích nebo rezidenčních canisterapeutických psů a šikovných psích pomocníků, vycvičených přesně podle potřeb klientů. Pomocné tlapky mají za cíl vychovávat a cvičit asistenční psy pro tělesně postižené lidi z celé republiky. Poslední dobou se na ně ale obrací i klienti s psychickými problémy, jako je například posttraumatický syndrom.

Roztomilé fence labradorského retrívra jsou teprve čtyři měsíce a už pečlivě dochází do kanceláře rokycanského městského úřadu. Zatím si zvyká na lidi, jízdu výtahem nebo chůzi po eskalátorech. Pokud vše zvládne na jedničku, poputuje k trenérům z Pomocných tlapek, kteří z ní vychovají asistenčního psa.

Nezisková organizace dokázala za uplynulé dvě dekády předat 244 psů, většina z nich byla asistenčních. Zvířata dokážou být nejen šikovnými společníky, ale pomáhají například dětem s autismem i epileptikům. V neposlední řadě jsou nepostradatelnými parťáky a svým handicapovaným majitelům dodávají i potřebné sebevědomí.