Hojně diskutované téma možné výstavby továrny na výrobu baterií do elektroaut, takzvaná gigafactory, se už dostalo za hranice Plzeňského kraje. Místopředsedkyně Poslanecké sněmovny a poslankyně za Karlovarský kraj Jana Mračková Vildumetzová (ANO) se chce obrátit na kolegy a přesvědčit je, aby podpořili přesun plánované stavby továrny z Líní u Plzně do Karlovarského kraje. Karlovarský kraj má podle ní podmínky pro stavbu této továrny a navíc jde o strukturálně postižený region, který podobný typ investice potřebuje. Vedení kraje podle ní za přesun nebojuje, což ale karlovarský hejtman Petr Kulhánek (STAN) odmítl jako nepravdivé.

Velmi mírný nárůst počtu uchazečů o zaměstnání evidovaly červenci úřady práce v Plzeňském kraji. O práci se ucházelo 10 830 osob, což bylo o 446 více než na konci předchozího měsíce. Podíl nezaměstnaných vzrostl na hodnotu 2,6 procenta. Počet hlášených volných pracovních míst klesl o 429 pozic na 22 842.

Poprvé od června se zpomalilo šíření koronaviru v Plzeňském kraji. V uplynulých sedmi dnech přibylo 696 nových případů, což byl pokles o 12 procent oproti předchozím týdnu, kdy laboratoře potvrdily 788 případů. Až do minulého týdne byly mezitýdenní nárůsty nově zjištěných případů až o desítky procent, minulý týden se růst zbrzdil a přibylo jen o 4,5 procenta nákaz víc než v předchozím týdnu. 

S postupujícím létem zhoršuje kvalita vody v některých venkovních koupalištích v Plzeňském kraji. Za nevhodnou ke koupání označili hygienici při svém posledním měření 1. srpna vodu v největší přehradě kraje Hracholuskách, a to na hrázi i v lokalitě na Radosti. Hygienici to uvádějí na svých stránkách. V nejzazší, horní části nádrže na Butově, kde bývá voda zkažená nejdříve, hygienici měření neprovádějí, odborníci tam ale nedoporučovali koupání už kolem poloviny července.

Více než 50 letadel zaplnilo ranvej na záložním armádním letišti v Líních u Plzně. Jde o stroje, které jsou trvale umístěné ve zdejších hangárech a využívají je letecké školy, aerokluby, parašutisté nebo spolek zaměřený na historii. Akcí chtěli organizátoři ukázat, že život na letišti rozhodně není takový, jak ho prezentoval ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN), jenž Líně označil jako minimálně využívané.

Osm dobrovolných hasičů z plzeňské Bílé Hory, kteří spolu s kolegy z Plzeňského kraje pomáhali v boji s požárem v národním parku České Švýcarsko, pociťovalo jako největší problémy stálý vítr, ale také kůrovcem napadené smrky a obrovské horko. Od nohou od požářiště tam mohlo být 200 až 300 stupňů, řekl Jan Domin, velitel jednotky sboru dobrovolných hasičů Bílá Hora, kterou zřizuje první plzeňský obvod. Spolu s nimi tam byli z kraje dobrovolníci z Nýřan, Sušice a Horšovského Týna a veleli jim krajští profesionálové. Nejhorší podle nich bylo dívat se na tu apokalypsu.

Pomníček se jmény dvou strojvedoucích, kteří před rokem zemřeli při čelní srážce dvou vlaků v Milavčích na Domažlicku, odhalili jejich kolegové na vlakové zastávce v obci. Památku kolegů a kamarádů přijela uctít řada železničářů z Plzeňska i Domažlicka. Podobných pomníčků je u tratí v Česku víc. Měly by sloužit i jako memento, aby se pracovalo na technických zařízeních, která by mohla podobným neštěstím zabránit.

Kombajn, který se valil po vedlejší silnici, nedal na křižovatce přednost motorkáři. Ten doslova zapíchl svoji motorku do přední části kombajnu. Při nárazu motorkář utrpěl velmi vážná zranění. Nehoda těžkého zemědělského stroje a motocyklu se stala na jižním Plzeňsku.

Tropické počasí dnes na západě Čech přepsalo několik dosavadních teplotních rekordů. Nejtepleji bylo v Plzni na stanicích Bolevec a Mikulka. V Bolevci se vyšplhala rtuť teploměru na 35,5 stupně, což vyrovnalo dosavadní rekord z roku 2003. Na Mikulce dnešních 34,6 stupně překonalo o dvě desetiny stupně sedm let starý teplotní rekord.

Čelní srážka Západního expresu z Mnichova s regionálním osobním vlakem patří mezi nejtragičtější železniční nehody na území Plzeňského kraje i celé republiky. Při loňském neštěstí zahynuli oba strojvedoucí a jeden z cestujících z osobního vlaku. Inspekce případ uzavřela s tím, že za nehodu může strojvůdce rychlíku, jenž nerespektoval červené světlo na návěstní svítilně výhybny. Škoda přesáhla 178 miliónů korun.