Na okraji Semněvic na Domažlicku vysadili 107 stromů původních druhů, jabloní, slivoní a střemch. Krajinný sad poblíž dvou obecních vrtů ochrání zdroje pitné vody, zabrání jejich přehřívání a vysychání. Výsadba je součástí projektu Zdravá krajina Plzeňského kraje, řekl ČTK šéf krajského odboru životního prostředí Martin Plíhal.

Zájemcům se v Plzeňském kraji otevře 34 zahrad. Některé jsou v majetku měst, spolků i soukromníků. Na mnoha místech bude na zájemce čekat i bohatý doprovodný program. Například v Arboretu Sofronka budou komentované prohlídky i exkurze s krmením daňků. Prohlédnout si mechárium bude možné u hráze Boleváku. Klášterní zahrada na Jiráskově námětí nabídne koncerty, divadelní představení pro děti i grilovačku.

Vojenské lesy a statky (VLS) naroubovaly na Padrťských pláních v Brdech téměř 300 ovocných stromů štěpy ze zaniklých obcí Padrť, Kolvín a Zaběhlá. Vesnice byly vystěhovány při rozšiřování vojenského prostoru v letech 1952 a 1953. Dnes je tam veřejně přístupná Chráněná krajinná oblasti Brdy. V nových alejích u cest tak budou stromy plodit odrůdy ovoce, které pěstovali obyvatelé zaniklých obcí, řekl ředitel divize VLS Hořovice David Novotný. Roubování zajistily VLS s dobrovolníky, stejně jako loni, kdy šlo o první stovku. Zájem o 'Brdské stromsázení' byl letos vyšší.

Jak si vypěstovat vlastní bylinky nebo zeleninu v městském prostředí? Na to odpoví festival Plzeň ZRAJE, který nabídne přednášky, workshopy i komentované prohlídky komunitních zahrad. Největším lákadlem bude podle pořadatelů pěstování na balkoně a na parapetu. Velkým tématem je také otázka, jak ve městě zacházet s bioodpadem.

Zájem o zahrady mezi lidmi pomalu roste. Velký vliv na to měla i pandemie a omezení cestování. Jaké jsou nejčastější chyby při zakládání zahrady? Překvapivě samotný prostor, který si lidé neumí rozvrhnout i to, že umístí rostliny na špatná místa. Co je naopak v poslední době in? Na to jsme se ptali zahradní architekty Mileny Vladykové.

Třicetihektarové Sady Nebílovy ze zemědělské skupiny Lukrena z Plzeňska sklidí letos 130 tun jablek, což je zhruba čtvrtinová úroda proti loňsku. Zavinily to mrazy na přelomu dubna a května, sucho i fakt, že stromy byly po loňské abnormální úrodě vysílené, řekla dnes vedoucí sadů Jana Zikmundová.

Zemědělci v Plzeňském kraji se staví rozdílně k návrhu ministerstva zemědělství na zmenšení lánů na maximálně 30 hektarů. Důvodem má být zlepšení stavu půdy a schopnosti krajiny zadržovat vodu. Většina farmářů ho považuje za normu "od stolu" s tím, že erozi na polích už běžně řeší. Někteří to vítají, ale tvrdí, že musí následovat další kroky jako tvorba remízků k vsakování vody.

Zemědělci z Plzeňského kraje čekají letos průměrnou úrodu obilí. Sklizeň by měla skončit závěrem příštího týdne. Výkupní ceny obilovin jsou zatím nižší. Farmáři, kteří mají vlastní sklady, čekají na lepší nabídky od obchodníků. Novinářům to řekl předseda Agrární komory Plzeňského kraje Jaroslav Šíma.

Zemědělce v Plzeňském kraji přemnožení hraboši netrápí. Situace je na většině polí stejná jako v jiných letech. Kritická je podle nich hlavně na Moravě, zejména v obilnářských oblastech. Většina farmářů chápe záměr použít na jejich plošné hubení jed.

Dobytek na pastvinách na jihu Plzeňska už nemá vinou sucha téměř co spásat. Pokud krávy chodí jen po holé zemi, začnou bučet a chovatelé musí stáda přesouvat jinam, kde něco málo narostlo. Novinářům to řekl Radovan Sochor, spolumajitel stejnojmenného rodinného statku v okolí Železného Újezda na Plzeňsku, který hospodaří na 200 hektarech. Zásob krmiva na zimu mají farmáři málo a bojí se, že pokud bude sucho ještě jeden až dva týdny, budou muset letošní senáž a siláž vyvážet ze skladů na pastviny. Navíc v oblasti Brd ubývá voda, i když jí tam vždy bylo hodně a kvalitní.