Nesmírně statečnou a noblesní ženu, která jako jediná z židovské rodiny přežila holokaust, si připomnělo město Rokycany. Zdeňka Fantlová se narodila před 102 lety a zemřela ve věku 100 let. Její život by vydal na hollywoodský trhák. Prošla několika koncentračními tábory, včetně Osvětimi. Přežila i pochod smrti. Při jednom transportu, který projížděl shodou okolností městem, kde předtím žila se Zdence podařilo z vlaku vyhodit slavný moták. Ten se zázračně dostal k adresátům a dodnes se uchoval.

Pátrání v archivech zavedlo pracovníky Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) k zajímavému objevu. Při prověřování seznamu nedostatečně identifikovaných vlastníků pozemků narazili v Radčicích u Plzně na plochu o rozloze 6000 metrů čtverečních, jehož majitelka zemřela v roce 1943. Pozemek tak měl přejít na její dceru, jenže ta v té doby byla v hledáčku gestapa, jelikož s manželem pomáhali parašutistům napojených na operaci Canonbury a Anthropoid.

Na hollywoodský trhák by vydal život Zdenky Fantlové z Rokycan, která jako jediná z židovské rodiny přežila holokaust a nakonec se dožila 100 let. Prošla několika koncentračními tábory včetně Osvětimi i pochodem smrti. Při jednom transportu, který projížděl shodou okolností městem, kde předtím žila se Zdence podařilo z vlaku vyhodit slavný moták. Ten se zázračně dostal k adresátům a dodnes se uchoval. U příležitosti prvního výročí úmrtí Zdenky Fantlové teď město Rokycany položilo tři kameny zmizelých, věnované rodině Fantlových.

Po vynucené koronavirové přestávce se na cvičiště Bahna u Strašic v Brdech vrací oblíbená akce Armády ČR. Letošní ročník předvede stovky kusů nové i tradiční techniky a chybět samozřejmě nebude ani historická ukázka, která zavede diváky do mobilizace roku 1938. Lidé budou mít také jednu z posledních možností vidět v akci vrtulníky Mi-17 a Mi-24, které mají od příštího roku začít postupně nahrazovat americké stroje Viper a Venom.

Hrdinství vojáků československé exilové armády Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše připomíná nová výstava v mázhauzu plzeňské radnice. Oba byli v době nacistické okupace na území tehdejšího Československa ústřední dvojicí úspěšné vojenské operace, jejímž cílem byla likvidace zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Od této události letos uplyne 80 let. Operace Anthropoid byl krycí název parašutistického výsadku a stejné jméno nese i nová výstava, jež zároveň připomíná hrdinství plzeňských občanů, kteří Jozefu Gabčíkovi a Janu Kubišovi pomáhali.

Jako mladá židovská dívka prošla Zdenka Fantlová čtyřmi koncentračními tábory. Na svobodu se znovu dostala až v dubnu roku 1945. Z celé rodiny zůstala naživu pouze ona. Podle jejích slov jí dodávala sílu naděje a láska ke snoubenci. Ani jeho už znovu nespatřila. Zdenka žila a chodila do školy v Rokycanech a stále na ně vzpomíná. Právě tam ji také ke stým narozeninám odhalili pamětní desku. Stále vitální dáma momentálně žije v Anglii a shodou náhod v domě, kde se spřádaly plány operace Antropoid.

Výpůjčky domácí i zahraniční vojenské techniky a vojenského vybavení z druhé světové války na plzeňské Slavnosti svobody se staly základním pilířem spolupráce mezi městem a Vojenským historickým ústavem Praha (VHÚ). Spolupráce při pořádání největších oslav konce války ve střední Evropě bude pokračovat i v následujících letech. Dohodlo se na tom město Plzeň s VHÚ.

Nový ministr kultury a stále úřadující plzeňský primátor Martin Baxa (ODS) chce ve vládě usilovat o to, aby se v případě lepší epidemické situace kultura vracela do normálu a vznikl jasný plán jejího fungování. Řekl to na tiskové konferenci poté, co jej do úřadu uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Baxa považuje za důležité dokončit zákon o veřejných kulturních institucích, novelu autorského zákona či novelu mediálních zákonů.