Podpořit odmítavý postoj obcí k možnosti vzniku hlubinného jaderného úložiště v lokalitě Březový potok přišli lidé z Česka i ze sousedního Německa do Maňovic na Klatovsku. Asi stovka lidí vyšla už odpoledne na protestní pochod z Pačejova do Maňovic, kde byl připraven program pro celou rodinu a panelová diskuze na téma jaderného úložiště.

Koncert skupiny Zrní pro Česko bez úložiště jaderného odpadu se i s doprovodným programem uskuteční v sobotu 10. července poblíž malebné obce Maňovice u Pačejova na Klatovsku. Víska leží přímo v srdci jedné z vytipovaných lokalit pro plánované jaderné úložiště. Vláda loni schválila výběr čtyř doporučených lokalit pro umístění hlubinného úložiště radioaktivního odpadu - Březový potok na Klatovsku, Horka mezi Třebíčí a Velkým Meziříčím, Hrádek u Jihlavy a Janoch u Temelína.

Všechny čtyři české národní parky se zapojily do kampaně, jejímž cílem je upozornit na odpadky ve volné přírodě. Kampaň má název „Není zvěř jako zvěř 2021“ a inspirací se staly různé druhy odpadků. Ty potom dostávají rodové a druhové jméno, kterými se běžně označují zvířata nebo rostliny. S originálním projektem přišla původně Správa Krkonošského národní parku, teď má ale své pokračování s mnohem širším dosahem napříč celou republikou. Kampaň startuje v červenci.

Žlutý kontejner v sobě ukrýval více než jen prázdné PET lahve. O tom se přesvědčili i plzeňští strážníci, kteří obdrželi hlášení o podivném nálezu v popelnici na rohu ulic Anglické nábřeží a Šafaříkovy sady. Leží tam asi lidské tělo, znělo v hlášení.

Oheň zasáhl skladovací halu na Klatovsku, která slouží pro účely odpadového hospodářství. Uvnitř i venku se nacházelo několik tun papírového odpadu. Profesionální a dobrovolní hasiči museli s provozovatelem prostor vyklidit. Celá událost se obešla bez zranění.

O aktuálním návrhu zákona o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm radioaktivního odpadu, který připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu, diskutovali starostové a zástupci spolků z různých částí republiky sdružení v Platformě proti hlubinnému úložišti. Vláda loni v prosinci schválila výběr čtyř doporučených lokalit pro umístění hlubinného úložiště radioaktivního odpadu - Březový potok na Klatovsku, Horka mezi Třebíčí a Velkým Meziříčím, Hrádek u Jihlavy a Janoch u Temelína.

Češi patří ve třídění odpadu mezi evropskou špičku. Velká část odpadu ale stále zbytečně končí na skládkách, nahrává tomu často i nízký skládkovací poplatek, který v současnosti činí 500 Kč. To se má brzy zásadně změnit. Do deseti let se podle evropské legislativy cena za svoz ukládání odpadu na skládky zvedne až čtyřnásobně. Města napříč republikou se tak snaží své obyvatele motivovat ke třídění. Metody volí různé - od mediálních kampaní přes soutěže až po slevy na ročních poplatcích.

Zákaz návštěv restaurací, lockdown a práce či škola z domu. Pandemie koronaviru značně proměnila spotřebitelské chování společnosti. Rapidně se zvedl zájem o jídlo z rozvozu a úměrně tomu stoupl i odpad tvořený obalovými materiály potravin. Do barevných kontejnerů krabičky od jídla většinou patří. Jaké chyby však mohou výrazně zkomplikovat jejich recyklaci?

Znalci historie dobře vědí, že se řada zajímavých objevů může ukrývat i na místech, kam by se běžný smrtelník asi zrovna nehrnul. Řeč je o fekálních jímkách, které kromě vykonávání potřeby sloužily i k odhazování odpadu. Jednu takovou zkoumají odborníci v klášteře v Plasích. A co našli? Písemnosti, pečetě, figurky, deskovou hru anebo například části oděvů či psí obojek.

Do velkého jarního úklidu se pustili lidé napříč celou republikou. Dobrovolníci, vybaveni prázdným pytlem na odpadky, vyrazili i například do lesoparku Homolka, kde sesbírali 350 kilo odpadu. Zapojilo se i Mezigenerační centrum TOTEM nebo lidé z Malesic. Mezi odpadky se nejčastěji nacházely obaly od svačin, prázdné lahve a díky pandemii přibyly i odhozené roušky nebo jednorázové rukavice.