Místo atraktivního teambuildingu, se zaměstnanci e-shopu Hawaj.cz pustili do úklidu kolem plzeňského Kameňáku. Namísto zábavného odpoledne na paintballovém poli se zapojili do boje s odpadky. Oblékli si firemní mikiny, rukavice, vzali pytle na odpadky a vybrali si ekologickou zábavu v rámci akce Ukliďme Česko. V plném pracovním nasazení a odhodlání vyrazili po stopách dobrodružství, co se ale stalo, skutečně nečekali.

Chcete při procházce v lese udělat dobrý skutek? Pak se stačí zastavit u takzvaného Pytlomatu, kde si může každý dobrovolník vzít rukavice a pytel na odpadky. Nasbíraný materiál pak stačí přinést zpět a obvod zajistí jeho odvoz. S nápadem přišli loni obyvatelé Nové Hospody, kde se novinka velmi osvědčila. Znovu se vrátí také na stezku pod vrchem Chlum a inspirovaly se jimi i Vejprnice.

Právě na dnešní den připadá mezinárodní den recyklace. Hlavním tématem a cílem této události je snaha o záchranu šesti primárních světových zdrojů - vody, vzduchu, ropy, zemního plynu, uhlí a minerálů. Největším oslavencem však pravidelně bývá sedmý zdroj – recyklace a recyklovatelné materiály.

Česká republika patří v třídění odpadů dlouhodobě mezi evropské premianty. Proč tomu tak je a jaká je vize třídění odpadu v tuzemsku do budoucna? Nejen o tom se v rozhovoru pro Drbnu rozpovídal Lukáš Grolmus ze společnosti EKO-KOM, která zajišťuje systém třídění, recyklaci a využití obalového odpadu v Česku.

Ministerstvo průmyslu dopracovalo návrh nového zákona o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm radioaktivního odpadu. Pokud by jej vláda v této podobě přijala, nedojde k naplnění slibů daných obecním samosprávám. Shodli se na tom členové Platformy proti hlubinnému úložišti. To by mělo vzniknout v jedné ze čtyř vytipovaných lokalit na území ČR.

Takzvaný systém Door-to-Door spustila radnice začátkem letošního ledna a nabízí žadatelům vlastní nádoby na tříděný odpad, které v den svozu jednoduše postaví před dům. Cílem je zmírnit nepořádek, který se v ulicích kolem popelnic tvoří. Zatím jde o lokalitu ohraničenou ulicemi Tylova, Korandova, Hálkova a Klatovská třída. Město však zvažuje, že systém rozšíří i do dalších problémových lokalit.

V regálech obchodů už brzy nepotkáte plzeňské pivo v plastových lahvích. Největší tuzemský pivovar už z více než 70 procent stáčí pivo do vratných a znovupoužitelných obalů, tedy do sudů a klasických skleněných lahví. Prazdroj se tímto rozhodnutím snaží minimalizovat dopad svého podnikání na životní prostředí.

Prostoru na odpad na tuzemských skládkách ubývá. Nyní jich je v Česku v provozu zhruba 140, ale stále častěji se zavírají. Řešením je vozit odpad do spaloven, což stojí více peněz. Navíc ani tato zařízení na energetické využití odpadu nemají nyní dostatečnou kapacitu. Zbavit se komunálního odpadu bude proto čím dál dražší, kvůli rostoucím skládkovacím poplatkům i nákladům na přepravu do vzdálenějších míst.

Hromady odpadků už se neválejí jen v blízkosti kontejnerů, ale najdou se i tací, kteří neváhají odvést náklad třeba k cyklostezce. Právě na takový nepořádek upozornili městské strážníky lidé ze Skvrňan, kteří si všimli černé skládky u cyklotrasy K Brůdku. Vypátrat toho, kdo tam vše navozil nebylo složité.

Jana Krutáková zná pohled na skládky a jejich byznys z vícero stran. Dlouhá léta řídila společnost Hantály, která se stará o odpadové hospodářství obcí na Břeclavsku, včetně skládky. Osm let byla také starostkou Moravské Nové Vsi. Model, kdy se obec může spolehnout na „vlastní“ odpadovou firmu je proto podle ní výhodnější na obě strany. Skládka nemusí jet na co největší zisky a obec má jistotu mimo jiné ve stabilních cenách. A jak vyplývá i z dat Eko-komu, obecní společnosti jsou schopny likvidovat odpad levněji než ty velké.