Nezvaného hosta měla starší paní z Plzně ve svém skleníku. Mezi rajčaty a kedlubnami totiž pobíhala nutrie a ven se jí ani trochu nechtělo. Seniorka proto zavolala městské strážníky, kteří se o vetřelce postarali. Nutriím se v západočeské metropoli dlouhodobě daří. Lidé je krmí a zapomínají, že jde o invazní druh.

Přírodovědci se snaží systematicky zmapovat výskyt nepůvodních a invazních druhů rostlin a živočichů v Česku. To jim umožní získat podklady pro omezení jejich šíření nebo likvidaci. Projekt odstartoval v loňském roce a od té doby se podařilo nasbírat přes 25 tisíc údajů. Nejčastěji jde o nutrie říční a psíka mývalovitého. Objevili i několik lokalit, kde nepůvodní druhy raků přenášejí račí mor, který je pro tuzemské druhy fatální.

Západočeskou metropoli trápí přemnožené nutrie. Mezi nejproblematičtější místa v Plzni patří řeka Mže nebo vodní nádrž České údolí. Hlodavci už jsou velmi ochočení a výjimkou nejsou ani případy, kdy si je lidé chtějí při krmení i pohladit. Zapomínají však, že jde stále o divoká zvířata, která mohou kousnout, což samo o sobě může způsobit kromě šrámu i další komplikace. Nutrie totiž mohou přenášet třeba salmonelu nebo leptospirózu.

Názory na přikrmování volně žijících druhů zvířat v přírodě se liší. I já sám jsem donedávna patřil spíše k těm, kteří hlásali, že rozumné přikrmování zejména ptáků má v naší leckde monokulturní krajině svůj opodstatněný význam. Ovšem poté, co za poslední tři roky se k nesprávnému přecpávání vodních ptáků pečivem přidal i fenomén krmení nutrií, městských holubů a tím i masivní podpora populace potkanů v Plzni, mě tento novodobý fenomén, umocňovaný na sociálních sítích, přivádí k šílenství.

Dramatický souboj svedli hasiči ze stanice Radnice. Společnými silami se pokoušeli vyhnat nezvaného vetřelce, který obsadil cizí prostory a utiskoval tamní obyvatele. Do akce tak nastoupil štít v podobě dveří a lopata, jež posloužila jako zbraň.

Jsou roztomilé a neváhají si vzít kousek mrkve rovnou z ruky. Ve městech si nutrie žijí doslova v blahobytu a rodiny s dětmi se je s oblibou vydávají krmit. Jedná se však o invazní druh, který nemá ve volné přírodě predátora a může výrazně ovlivnit původní druhy, zejména bobra evropského. S desítkami hlodavců se potýkají například v Rokycanech, kde zbytky po nutriích dojídají potkani.