Dva podobné příběhy, přesto dva odlišné konce. Když se na začátku dubna objevila v médiích zpráva, že učitel dějepisu ze soběslavského gymnázia se veřejně staví na stranu ruských agresorů a podporuje tezi o takzvané denacifikaci Ukrajiny, mnoho lidí bylo v šoku. Byl to vůbec první případ od začátku války, kdy došlo k něčemu takovému ze strany učitele. Několik dní na to pak vyplul na povrch případ učitelky českého jazyka z pražské základní školy, která při hodině opakovala svým žákům proruské dezinformace. Vypovídají tyto dva případy něco i o stavu současného českého školství?

Ruský útok proti Ukrajině je tragických završením desetiletí jejich představ o tom, jak funguje svět a jaké jsou pozice a zájmy hráčů v něm. Že k němu došlo, bohužel již nezměníme, můžeme jej však uchopit jako příležitost ke změně. Sebe samých.

Rok před prezidentskou volbou ve veřejném prostoru znějí jména tří desítek možných účastníků klání o Pražský hrad. Někteří již prezidentskou kampaň zahájili, sbírají podpisy voličů pod kandidátní petici nebo si založili volební stránky, další s definitivním oznámením svého zájmu vyčkávají. Jména dalších by se měla teprve objevit. Sázkové kanceláře zatím mezi horké kandidáty na vítězství voleb staví bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO) a někdejšího vysokého představitele NATO i české armády Petra Pavla.

Narozeniny prvního polistopadového prezidenta, dramatika a disidenta Václava Havla si dnes připomněli politici i veřejnost v Plzni u Havlovy lavičky v Šafaříkových sadech. Na místě zazněly úryvky z Havlových děl, účastníci vzpomínkové akce pokládali květiny a zapalovali svíčky. Plzeň byla osmým městem na světě, kde byla lavička instalována. Tím prvním byl Washington, kde lavička stojí v univerzitním areálu. Plzeňská Havlova lavička má kruhový stolek, kterým prorůstá lípa. Autorem díla je architekt Bořek Šípek. V Plzni Havel také jeden čas pobýval, ale jen jako vězeň totalitního režimu na Borech.

O pořádný balík peněz přišla během okamžiku starší žena z Plzně. Neznámý pachatel si její důvěru získal na sociálních sítích, kde si dvojice dopisovala. Údajný voják své vyvolené nasliboval hory doly včetně společného života. Mělo to ale drobný háček, chyběly mu peníze.

První část amerického konvoje mířící na cvičení NATO v Maďarsku projede dnes Plzeňským krajem. Na hraniční přechod v Rozvadově na Tachovsku by měli vojáci přijet kolem osmé hodiny večer. Policisté upozorňují, že provoz na dálnici D5 bude omezen na některých sjezdech a nájezdech.

Tři konvoje amerických vojáků přejedou postupně přes Českou republiku ve dnech od 22. do 26. května. Vojáci pojedou do Maďarska na mezinárodní cvičení Saber Guardian 2021, které je součástí aliančního cvičení NATO Defender Europe 2021. Přesun absolvuje šest stovek amerických vojáků se 190 kusy vojenské techniky. Do Česka přejedou vojáci na hraničním přechodu v Rozvadově. 

Přesně před týdnem opustil brány pražské pankrácké věznice známý podvodník, mystifikátor a samozvaný politik Lukáš Kohout. Jeho jméno svého času plnilo přední stránky všech novin a to nejen v tuzemsku, když se vydával za asistenta bývalého předsedy Valného shromáždění OSN Jana Kavana a létal za státní peníze do exotických zemí. Luxusní destinace na posledních šest let a čtyři měsíce musel vyměnit za vězení, kde si odpykával nepodmíněný trest. Podle svých slov teď plánuje nástup do práce. Rád by se uplatnil jako IT specialista. O své podvodnické kariéře se rozpovídal v rozhovoru pro Drbnu.

Našli svůj spravedlivý trest, napsal sedmdesátiletý senior pod internetový článek o smrti tří českých vojáků v Afghánistánu. Za své komentáře mu senát plzeňského krajského soudu uložil podmíněný trest tři měsíce vězení se zkušební lhůtou na rok a půl. Původně mu za propagaci terorismu hrozilo až 15 let vězení. Soud nakonec připustil, že není stále zřejmé, zda sebevražedný útočník patřil pod teroristické hnutí Taliban, které se hlásí dodatečně k mnoha útokům. Proto celou věc posoudil jako schvalování trestného činu.

Armáda včetně členů aktivních záloh výrazně pomáhá zvládat současnou situaci s pandemií koronaviru. Vláda se k ní ale přesto obrátila zády, když mj. vyškrtla 10 miliard, které měly být určené na investice. Pokud peníze armáda nedostane, bude se z ní postupně stávat skanzen nebo spíše nejdražší vojenské muzeum na světě.