Wehrmacht napochodoval do ulic Plzně krátce po šesté hodině ráno. Trýznivou atmosféru podtrhla sněhová bouře doprovázená silným vichrem. Motorizované oddíly nejprve dorazily do Chotíkova a Litic. Němečtí obyvatelé západočeské metropole vojáky vítali a vyvěšovali výzdobu. Ještě toho samého dne se začalo jezdit po silnici vpravo. Naši vojáci i četníci mohli jen přihlížet, proti okupantům totiž měli zakázáno používat zbraně.

Loutkář, výtvarník, ilustrátor a také sochař, scénárista a režisér animovaných filmů. Plzeňský rodák Jiří Trnka byl zkrátka všestranná umělecká osobnost. Od jeho narození dnes uplynulo přesně 110 let. Trnka je neodmyslitelně spjatý s Janem Karafiátem a legendárními Broučky. Právě unikátní loutkové dioráma Svatba u Broučků je k vidění v Plzni a obsahuje 57 původních loutek, které Trnka navrhl.

Víkendové demonstrace se zúčastnilo zhruba tři tisíce odpůrců vládních opatření. Někteří se na pražskou Letnou vydali s transparenty, jiní si zase připnuli na oblečení žlutou židovskou hvězdu. Právě podobné placky s tímto symbolem doplněným o nápis „Ne očkovaný“ nechal vyrobit známý plzeňský neonacista vystupující pod jménem Arnošt Hibler.

Naprosto unikátní loutkové dioráma znázorňující příběh legendárních Broučků od Jana Karafiáta s 57 původními loutkami Jiřího Trnky teď mimořádně vystavuje Muzeum loutek v Plzni. Svatbu u Broučků vytvořil mladý, tehdy sedmadvacetiletý Jiří Trnka na zakázku Československého výstavního výboru pro Světovou výstavu v New Yorku v roce 1939. Tam ale nikdy nedorazilo.

Přesně před 73 lety se začala psát temná kapitola našich dějin. Kapitola, která trvala dlouhých 41 let. Do důležitých funkcí instalovali komunisté své lidi už od porážky nacistického Německa. Občané byli po válce plni ideálů a tíhli k levicovému smýšlení. Možná proto šlo vše tak hladce. K definitivnímu převzetí vlády komunisty došlo během vypjatých únorových dní roku 1948.

Od bitvy o Británii uplyne letos už 80 let. V leteckých soubojích se proti sobě utkala německá Luftwaffe a britská Royal Air Force. Nad kanálem La Machne v řadách R.A.F bojovali i českoslovenští letci, jedním z nejúspěšnějších stíhačů byl Plzeňák Stanislav Plzák.

Osudový rok 1939 a město Plzeň, to je název nové výstavy, která zavede návštěvníky do doby, kdy se lidé museli smiřovat s nastalou změnou poměrů, postupným omezováním jejich svobody či všudypřítomným strachem, přiblíží také, jak se Plzeňané s touto dobou smiřovali. Expozice, kterou připravili Daniel Malý a Štěpánka Skálová z Filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni, je k vidění do 30. května v mázhauzu historické radnice na náměstí Republiky 1.