Stovky mužů, žen a dětí odjely v chladných lednových dnech roku 1942 ve třech transportech do ghetta v Terezíně. Nejstarší Židovkou byla devadesátiletá Marie Ebenová z Litohlav, která zemřela čtyři dny po příjezdu, nejmladším byla osmiměsíční Eva Fischerová z Plzně, která se svou matkou naštěstí válku přežila. Mezi 18. a 26. lednem roku 1942 ve třech transportech opustilo západočeskou metropoli 2 064 obyvatel, svobody se dožilo jen 204 z nich.

V květnu 1942 byl osmatřicetiletý Reinhard Heydrich už přes osm měsíců nejmocnějším mužem Protektorátu Čechy a Morava. Obergruppenführer SS, generál policie a také spoluautor takzvaného konečného řešení židovské otázky měl jako zastupující říšský protektor za úkol potlačit český odboj. Nelítostný nacista Heydrich odpor prakticky zdecimoval, přesto ne zcela: před 80 lety, 27. května 1942, na Heydricha zaútočili parašutisté Jozef Gabčík a Jan Kubiš vyslaní z Británie. Heydrich následkům atentátu 4. června podlehl. Od letoška je 27. květen novým významným dnem jako Den národního vzdoru.

Anna Letenská byla jedinou českou herečkou, která zahynula v koncentračním táboře. Popravena byla za svoji účast v odboji. Její památku si dnes připomněli v hereččině rodných Nýřanech, kde odhalili její bustu. Nadaná umělkyně se poprvé objevila před kamerou ve snímku Kříž u potoka z roku 1937. Jejím posledním dokončeným filmem bylo dílo režiséra Otakara Vávry Přijdu hned. Film se dostal do kin až dva měsíce po její smrti.

„Českomoravský prostor se nesmí nikdy ponechat v takovém stavu, který by umožňoval Čechům tvrdit, že je to jejich prostor. Někdy nezbude nic jiného, než Čechy poněmčit a převychovat, nebo postavit nakonec ke zdi.“ Tyto věty pronesl vysoký představitel SS a policie, tehdy sedmatřicetiletý Reinhard Heydrich na shromáždění nacistických funkcionářů několik dnů po svém příjezdu do Prahy. Na základě Hitlerova pověření byl před 80 lety, 27. září 1941, jmenován zastupujícím říšským protektorem v Čechách a na Moravě s cílem zlomit odboj a odpor českého lidu. Reakcí byl atentát na tohoto kata českého národa provedený skupinou statečných českých odbojářů, kterému v červnu 1942 podlehl.

Davy zvědavých lidí přihlížely, jak stovky plzeňských židů jdou v zástupech na nádraží, kde na ně čekal vlak, který je měl odvést do Terezína. Téměř polovina z nich pak pokračovala do ghett na polském území. Dostavit se měli na shromaždiště ve Štruncových sadech. Mezi 18. a 26. lednem roku 1942 ve třech transportech opustilo své město 2 064 obyvatel, většina z nich navždy.

Udavačství a kolaborace s nacisty, to jsou obvinění, která si vyslechl Josef Čada před plzeňských soudem už v roce 1948. O obnovení řízení usiloval jeho syn, který se tak snažil očistit otcovo jméno. Nové důkazy mimo jiné tvrdí, že měl živnostník z Chrástu u Plzně pomáhat místní buňce protiněmeckého odboje. Podle advokátů se tak jedná o jasný příklad vykonstruovaného procesu. Obnovení řízení ale soud zamítl.