Po roce od podepsání dobrovolné dohody s ministerstvem průmyslu a obchodu zaznamenala společnost EG.D první výsledky. Podařilo se jí uspořit 5 548 megawatthodin. Taková čísla odpovídají roční spotřebě menšího města se zhruba čtyřmi tisíci obyvatel.

Obyvatelé deseti obcí z Pošumaví, v jejichž katastrech stát zvažuje stavbu hlubinného úložiště jaderného odpadu, dnes proti tomuto záměru opět protestovali. Už 19 let požadují po státu, aby posílil práva obcí při rozhodování o výběru lokality, v ČR jsou ve hře čtyři. S návrhem zákona ministerstva průmyslu nejsou spokojeni. Štafetu Den proti úložišti, k níž se na trase do Horažďovic přidávali lidé z dotčené lokality Březový potok, běželo 280 místních. V cíli na náměstí v Horažďovicích pak vystoupili starostové.

Kvůli pandemii koronaviru a souvisejícími vládními opatřeními se velikonoční trhy v posledních dvou letech konat nesměly. O to více teď vyhlížejí desítky trhovců datum 7. dubna, kdy otevřou své stánky na náměstí Republiky v Plzni. Bohatou nabídku velikonočních dekorací, květin a dobrého jídla doprovodí i bohatý kulturní program. Mezi trhovci přesto stále panuje rozpačitá nálada.

Ministerstvo průmyslu dopracovalo návrh nového zákona o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm radioaktivního odpadu. Pokud by jej vláda v této podobě přijala, nedojde k naplnění slibů daných obecním samosprávám. Shodli se na tom členové Platformy proti hlubinnému úložišti. To by mělo vzniknout v jedné ze čtyř vytipovaných lokalit na území ČR.

Jana Krutáková zná pohled na skládky a jejich byznys z vícero stran. Dlouhá léta řídila společnost Hantály, která se stará o odpadové hospodářství obcí na Břeclavsku, včetně skládky. Osm let byla také starostkou Moravské Nové Vsi. Model, kdy se obec může spolehnout na „vlastní“ odpadovou firmu je proto podle ní výhodnější na obě strany. Skládka nemusí jet na co největší zisky a obec má jistotu mimo jiné ve stabilních cenách. A jak vyplývá i z dat Eko-komu, obecní společnosti jsou schopny likvidovat odpad levněji než ty velké.

Už po devatenácté budou v sobotu nejen obyvatelé pošumavských vesnic protestovat proti zvažované stavbě hlubinného úložiště jaderného odpadu poblíž lokality Březový potok na Klatovsku. Devítikilometrový pochod povede po pomyslném obvodu stavby, kde by mohly být od roku 2065 trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren. Podle původních opatření se pochodu směli zúčastnit jen lidé s platným očkováním nebo po prodělané nemoci COVID. Později byla opatření na základě aktuálních vládních nařízení zmírněna vzhledem k tomu, že se jedná o venkovní sportovní pěší akci.

Tři miliony korun chce získat Plzeňský kraj jako podporu pro své malé venkovské prodejny z programu Obchůdek 2021+. Ten je učen provozovatelům koloniálů v obcích do tisíce obyvatel, respektive do tří tisíc, kdy v jednotlivých částech obce nežije více než tisíc lidí. Ti budou moci získat příspěvek až 100 tisíc korun za rok.

Plzeňská teplárenská, největší dodavatel tepla na západě Čech, zahájila dnes ráno topnou sezonu. Loni začala topit o čtyři dny později, předloni už 9. září. Oba minulé roky vytápěla téměř 50 tisíc domácností a většinu firem ve 170tisícové Plzni až do 31. května následujícího roku.

O aktuálním návrhu zákona o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm radioaktivního odpadu, který připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu, diskutovali starostové a zástupci spolků z různých částí republiky sdružení v Platformě proti hlubinnému úložišti. Vláda loni v prosinci schválila výběr čtyř doporučených lokalit pro umístění hlubinného úložiště radioaktivního odpadu - Březový potok na Klatovsku, Horka mezi Třebíčí a Velkým Meziříčím, Hrádek u Jihlavy a Janoch u Temelína.

Recyklace plastů je velkým a stále ožehavějším tématem. Druhotné zpravování tohoto odpadu je závislé na čistotě vstupního materiálu. Odborníci výzkumného centra RICE Fakulty elektrotechnické Západočeské univerzity v Plzni vyvinuli unikátní technologii umožňující separaci plastů až s 99procentní čistotou.