Za celoživotní přínos pro medicínu a obor vstoupil do výjimečné společnosti českých chirurgů Svatopluk Šmíd, emeritní primář chirurgického oddělení Stodské nemocnice a specialista na traumatologické operace. Získal čestné členství v České chirurgické společnosti. Toto ocenění dosud chirurgická společnost věnovala zhruba stovce českých i zahraničních lékařů, a to jak za nespočet provedených operací, tak za výchovu dalších generací chirurgů.

Anna Letenská byla jedinou českou herečkou, která zahynula v koncentračním táboře. Popravena byla za svoji účast v odboji. Její památku si dnes připomněli v hereččině rodných Nýřanech, kde odhalili její bustu. Nadaná umělkyně se poprvé objevila před kamerou ve snímku Kříž u potoka z roku 1937. Jejím posledním dokončeným filmem bylo dílo režiséra Otakara Vávry Přijdu hned. Film se dostal do kin až dva měsíce po její smrti.

Ústřední vojenská nemocnice odeslala dnes ráno předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi (ODS) odpověď na jeho žádost týkající se zdravotního stavu prezidenta Miloše Zemana a jeho způsobilosti vykonávat úřad. Podle předsedy Senátu se ve zprávě píše, že Miloš Zeman není v tento moment schopen vykonávat úřad prezidenta republiky.

Týmy lékařů z Plzně a Prahy úspěšně provedly operační zákrok u čtyř pacientů, které trápil jícnový reflux. Toto onemocnění se projevuje zejména pálením žáhy a kyselým nebo hořkým pocitem v ústech. Lékaři provedli zákrok pomocí přístroje Stretta, který je pro pacienty méně náročný a bezpečnější než klasická operace. Přístroj je pouze jednorázový a jeho cena je zhruba 60 tisíc korun bez nákladů na provedený výkon.

Jedním ze zásadních témat letošních voleb do Poslanecké sněmovny je i budoucnost českého zdravotnictví. Všichni si dobře pamatujeme doby, kdy byli v čele Ministerstva zdravotnictví pravicoví ministři a připravovali „reformy“, které směřovaly k omezení dostupnosti zdravotní péče pro běžné občany. Zaváděly se regulační poplatky, čímž se řeklo, že všichni jsou simulanti a chodí do nemocnic a ordinací jen tak z dlouhé chvíle. Proto je potřeba postavit finanční hradbu před každou ordinací nebo nemocnicí.

Ukrajinskému lékaři, který bude zajišťovat zdravotní péči cizincům ze třetích zemí, poskytne město Plzeň nájemní byt. O pomoc se na radnici obrátila EUC Klinika Plzeň, která reaguje na měnící se spektrum pojištěnců a otevřela cizineckou ambulanci. Nejčastějšími pacienty bývají Ukrajinci a občané Běloruska. Byt o dispozici 3+1 momentálně prochází rekonstrukcí.

Lídrem ČSSD v Plzeňském kraji pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamantu ČR je známý lékař, záchranář a pedagog Robin Šín. Letos zastává také post krajského koordinátora očkování proti koronaviru a významně se tedy podílel nejen na úspěšném rozjezdu očkovacích center v regionu, ale i na všem, co s očkováním souviselo, například na zajišťování dodávek vakcín, kterých byl v prvních očkování nedostatek. V době koronavirové pandemie působil Robin Šín v první linii jako lékař na jednotce intenzivní péče nemocnice, kdy se staral o ty nejtěžší covidové pacienty. Prioritou lídra kandidátky ČSSD je samozřejmě zdravotnictví a vše, co s tím souvisí.   

V době vrcholící pandemie koronaviru natočil Pavel H. v prostředí plzeňské fakultní nemocnice tajné video. Na skrytou kameru zachytil svou umírající matku i ostatní pacienty, kterým bez ostychu tvrdil, že je nechají schválně umřít. Lékařům se pak snažil vnutit svůj názor, jak mají jeho matku léčit. Natočený materiál pak sdílel na svém YouTube. Nyní muž čelí obvinění z šíření poplašené zprávy a z pomluvy. Hrozí mu až osmiletý trest.

Na tísňovou se obrátil muž z Nepomucka s tím, že pohřešuje svého tchána. Jelikož se jeho chata nacházela v blízkosti rybníků, měl volající obavy, že mohl senior spadnout do vody. Navíc bral léky a nebyl v dobré fyzické kondici. Pětasedmdesátiletého muže v bezvědomí policisté nakonec našli pod hrází rybníka a začali okamžitě s resuscitací. Přivolaný lékař bohužel musel konstatovat úmrtí. Šťastný konec naopak mělo druhé pátrání o den později v okolí Třemošné.

Zatímco v jiných evropských zemích se s nedobrovolnými zákroky způsobujícími neplodnost v druhé polovině dvacátého století končilo, na československé ženy tato nepříjemná zkušenost teprve čekala. Přesné statistiky operací sice neexistují, odhaduje se ale, že nucenou sterilizací u nás od šedesátých let prošly tisíce Romek. Podle nového zákona mohou oběti od příštího roku žádat o odškodnění.